Výsledky hledání míst

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Hrad nechal postavit Giorgio Orsini roku 1472 nad vesnicí Kritinia, která byla založena uprchlíky z Kréty před tureckou okupací. Později za italské okupace používán jako námořní základna.

Románská kruhová věž z 10. nebo 11. stol. zaniklého keltského kláštera ze 6. stol. R. 1097 vyhořela. Po založení nedalekého cisterciáckého kláštera Mellifont r. 1142 Monasterboice upadal. Nejvyšší část věže s kamennou helmicí zanikla. Dále zde stojí zříceniny dvou kostelů a dva vysoké keltské kříže.

Zřícenina vodního mlýna založeného snad již ve středověku u říčky Šumice. První zmínka pochází z r. 1750. Fungoval někdy do 2. poloviny 20. stol. V 70. letech potomci mlynáře mlýn prodali. Od 90. let chátrá.

Rozsáhlá zřícenina královského hradu z poč. 14. stol. Roku 1330 udělil Jan Lucemburský Krupku míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Silně poničen husity v r. 1426. Poté pozdně goticky přestavěn. Od r. 1621 trvale neobydlen.

Zřícenina hradu. Vznikl pravd. v 2. pol. 13. stol. Vystavěn patrně příslušníkem rodu z Ceblovic. Hrad zřejmě zajišťoval expanzi jedovnicko-holštejnského dominia. Po zániku rodu v 1. pol. 14. stol. hrad zpustl, možná zanikl při vojenském tažení.

Hrad Kuglvajt postavil Jetřich z Portic kolem r. 1357. Po Jetřichově smrti (1367) se stal královským majetkem. V r. 1395 vojsko Jindřicha z Rožmberka hrad dobylo a rozbořilo. Z hradu se zachovaly jen malé zbytky zdiva a příkop vylámaný ve skále.

Zřícenina hradu Markvarticů z poč. 14. stol. Prodán Janem z Kumburka r. 1406 Janu Krušinovi z Lichtenburka. Vnější opevnění z let 1437–1456. V 16. stol. majetek Trčků. Poničen Švédy, r. 1658 pobořen na příkaz císaře.

Zřícenina hradu z 13. stol. První zprávy o hradu pocházejí až z roku 1359, kdy jej Karel IV. uznal jako součást vimperského panství. Opuštěn byl v 1. pol. 16. stol. a od roku 1547 se uvádí jako pustý. Jeho zkázu završil požár koncem 16. stol.

Hrad založen v 1. třetině 14. století, od r. 1434 zastavován (Šlikům, Gutštejnům aj). R. 1547 zabaven Šlikům a prodán Plavenským, při koupi městem r. 1603 již zpustlý. R. 1647 dobyt Švédy. Dochováno torzo paláce, věží a hradeb, valy a příkopy.

Zřícenina gotického hradu založeného za Jana Lucemburského. První zmínka z roku 1319. Později patřil pražskému arcibiskupství. V roce 1526 vyhořel a nebyl již obnoven. Zachovaly se zbytky jádra s věží, obvodové hradby a část obytné věže na předhradí.

Tvrz stojící v nížinné poloze u řeky Szalona Nysa postavená ke konci 15. stol. zřejmě Diprandem Riebnitzem. V polovině 16. stol. rozšířena, zanikla v průběhu třicetileté války. Zachovalo se torzo věže a ohradní zdi, vše zarostlé náletovými dřevinami.

Bývalý letohrádek Ladenburg byl postaven r. 1821 na stejnojmenném návrší společně se zámkem Tuchlov. Byl oblíbeným cílem lázeňských hostů z nedalekých Teplic. Po 2. světové válce zchátral, nyní ve zřícenině.

Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.

Zřícenina hradu z konce 14. století. Nejvíce utrpěl za válek Jiřího z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Za majitele Václava z Vejtmíle a Žerotic, v roce 1508, se uvádí již jako pustý.