Výsledky hledání míst

Rozsáhlé zříceniny biskupského hradu. Hrad založen před r. 1275 biskupem Brunem ze Schauenburgu. R. 1430 či 1431 snad dobýván husity, v blíže neurčené době zanikl požárem a r. 1461 již je pustý.

Zříceniny hradu posteveného kolem roku 1400 pány z Lungvic. 1402 hrad dobyt. Do počátku 17. století hrad využíván jen jako vězení, po připojení k děčínskému panství byl opuštěn a rychle chátral.

Blatenský příkop vznikl jako přívod vody z božídarských rašelinišť pro pohon hamrů na zpracování rud barevných kovů. Stavbu zahájil r. 1540 Šimon Lenk. Dílo o délce 12 km bylo opraveno r. 1929, znovu v letech 1995-2001. Podél něj vede naučná stezka s 23 zastaveními.

Blatnický hrad pocházející z druhé poloviny 13. stol. Hrad vystřídal několik majitelů (Peter z Brezovice, Pongrác ze Sv. Mikuláše, Peter Komorovský). V druhé polovině 16. a na začátku 17. stol. byl rozšířen. Od roku 1790 nebyl hrad obydlen a postupně zpustl.

Bývalá vodní nádrž pro zadržování vody k plavení dříví pro čeladenské a frýdlantské železárny. Založena na počátku 19. století. Hráz, vystavěná v nejužším místě soutěsky, je protržená a klaus tak skoro bez vody.

Po tvrzi zůstaly náznaky místa obklopeného ze tří stran úvalem. Poprvé bylo zmíněno r. 1348 jako součást zboží Zubštějna. V 2. pol. 14. st. se po místě píše několik zemanů, po té zřejmě tvrz zanikla.

Mlýn u potoka Velká Trasovka stával v této lokalitě již v době 1. vojenského mapování, tedy před polovinou 18. století. První známý majitel je Anton Wohlrat, který mlýn vlastnil v roce 1841. Mlýn fungoval do konce 40. či začátku 50. let 20. století, od 60. let z něj zbyly jen rozvaliny.

Dnes již zaniklý hrádek, který připomínají pouze nerovnosti terénu.

Skromné zbytky hradu z 13. století postaveného Bludem III. Zanikl za uherských válek po dobytí Matyášem Korvínem. Zbytky hradního zdiva byly použity v pol. 19. stol. na stavbu silnice.

Hrádek sloužil jako správní středisko kolonizovaného území od 2. pol 13. st. Zakladatelem byl asi 2. manžel Elišky z Křižanova Hrabiše z rodu pánů ze Švabenic. Zanikl na přelomu 14. a 15.st. Dnes nalezneme pouze stopy po zavalených příkopech a zdech.

Lokalita nad Bochovským potokem, mohlo by jít o první osídlení v Bochově, předchůdce Neue Hartensteina. Oválná plošina na konci ostrohu, ze tří stran chráněná příkopem a valem, přehradí malá plošina mezi cestou a čelním valem. Beze stop zdiva, nevyskytují se ani jiné terénní náznaky po stavbách.

Terénní pozůstatky tvrze. Postavili ji snad páni z Ronova koncem 14. st., po Bohdalovu se údajně psal Smil z Ronova. Po jeho smrti r. 1405 zřejmě opuštěna. Zřícenina rozebrána v 19. st., dnes najdeme pouze příkop a terénní zbytky budov a hradeb.

Původně se v těchto místech nacházela pole, ale ta zmizela kvůli těžbě cihlářské hlíny, aby na místě bývalého hliníku vznikl právě současný rybník, který je v širém okolí jednou z mála přírodních oáz.

Zámek byl tvořen 3 domy ve východní frontě náměstí. R.1817 upraven Gussnary v sídlo. Po r.1857 přestavěn a upraven hr. Rudnickou v klasicistní zámek. Po získání objektu Larisch-Mönnichy r.1886 ztratil sídelní funkci. Koncem 80.let 20.stol. rozebrán.

Dnes zcela zaniklý zámek, jehož historie byla poměrně krátká, nechal v letech 1736-1740 vybudovat pro svoji dceru Karolinu Kuefsteinovou tehdejší majitel jaroměřického panství Jan Adam Questenberk. Zámek v roce 1781 vyhořel a nebyl již obnoven.