Výsledky hledání míst

Po bezejmenném opevnění zbyl příkop a val, náznak dvou menších budov. Jádro mělo přibližně tvar písmene L. Kruhový pahorek skrývá snad zbytky centrální stavby. Hrad zřejmě plnil funkci vojenského či strážního bodu.

Terénní dispozice neznámého hrádku nad údolím Chrudimky nedaleko samoty "V limbu". Dle povrchového sběru možno lokalitu datovat do 14. století. Ve 20. století byla lokalita z části poškozena stavbou malé chaty. Chata byla bez stavebního povolení přestavěna a poté zbourána.

Zaniklý hrad zmiňován r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic, významné osobnosti své doby. Pro zadlužení hrad postoupen r. 1392 věřitelům z Brna, těmi prodán Jakubu Končekovi z Turovic. R. 1406 přepsán Mikuláši z Ojnic. Zanikl v 15.–16. stol.

Hrad pochází asi z přelomu 13. a 14. století. Vznikl jako opěrný bod Řádu německých rytířů. Jeho zánik způsobil mohutný požár. Dochovány příkopy a malé zbytky zdiva obvodové hradby.

Zaniklý hrad, lokalita osídlena pravd. již v obd. eneolitu, opevněna v obd. bronzu lidmi lužických popelnicových polí. Nálezy keramiky z obd. ran. středověku. Majitelem mohl být Jindřich z Přílep, jenž r. 1272 vlastnil blízké Žopy. Dále prameny mlčí.

Zaniklý hrad, pochází pravd. z obd. středověku, ale může spadat i do obd. pravěku – halštat (v okolí je výskyt opevněných staveb z tohoto obd. poměrně častý). Zanikl pravděpodobně požárem.

Pravěké opevnění, zatím nepotvrzeně ve středověku využito jako základna bojového oddílu. Leží na plochém a širokém výběžku, nad údolím Vítovického potoka, asi 1 km severně od obce.

Z tvrze, o které chybí písemné zprávy, se zachovalo okrouhlé tvrziště v lesíku na ostrohu nad potokem Dubovec asi 1 km severozápadně od vsi Vřesník. Podle A. Sedláčka zde stávala ves Bělušice s tvrzí, k roku 1497 připomínaná jako pustá.

Terénní pozůstatky hradu založeného v polovině 14. století. Poslední známý majitel hradu je Vlček, další prameny o Sobůlkách už mlčí. Doba zániku hradu není známa.

Dnes je místo po zamýšleném centru kolonizace zarostlé stromy a trávou. O hradu se nezmiňují žádné písemné prameny a nejsou ani archeologické nálezy, které by upřesnily dataci.

Náznaky opevněného hradiska jsou kulturní památkou. Oblast osídlena od mladší doby kamenné. V 5.- 4. tisíciletí př. n. l. rozsáhlé sídliště, později opevněné. První průzkum lokality provedl r. 1850 Julius Suchý. V letech 1949-1956 zde probíhal systematický průzkum.

Výšinné opevněné hradisko a jedno z nejstarších poutních míst, jež je hluboce spjato s moravskou historií. Doklad velkomoravského výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění, osídleného nejpozději od pol. 9. stol., je kulturní památkou.

Reliéf hrádku, který měl podobu klasického jednoduchého sídla se zaobleným jádrem, které obtáčel příkop a val. Dnes nejsou po zástavbě žádné stopy. Písemné zprávy nejsou známé. Podle nálezů keramiky místo datujeme do 14.-15. st.

Hradišťany jsou rozsáhlé opevněné místo na stejnojmenném kopci a ačkoli bylo zkoumáno již nestory české archeologie J. E. Vocelem a K. Hrašem v 19. století, nevíme o něm takřka nic. Nalezena byla pouze keramika knovízské kultury a dvě neolitické sekerky.

Hradisko s rozlohou 6,45 ha chráněné mohutným valem pravděpodobně vybudoval lid lužické kultury v mladší době bronzové či době halštatské. V období 9.-10. stol. jej využili i Slované. V listině z r. 1553 se uvádí, že osada měla v r. 1406 opevnění podobné hradu.