Výsledky hledání míst

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze, na vyvýšeném ostrůvku v poli, blízko Hostákova

Rozsáhlé terénní zbytky hrad z konce 13. st. Mezi r. 1285-87 jako sídlo zemských škůdců dobyt. Ve 14. st. v rukou Šternberků. Asi r. 1424 dobyt jako opěrný bod husitů, ještě r. 1437 je východiskem loupeživých výpadů, r. 1446 již uváděn jako pustý.

Vrchol Hostibejk se tyčí nad městem Kralupy n. Vltavou, od r. 2002 přírodní památka. Na samotném vrcholu se nachází altán, protiletecký betonový bunkr z r. 1938 a dva německé sklady munice. Dne 7.5.1945 zde došlo k tragédii, když zde při ústupu Němců zemřelo sedm občanů.

Poprvé jsou Hoštice připomínány ve jménu Viléma z Hoštic, ve 13. století. Dominantou obce je Kostel Narození Panny Marie z roku 1593. Dále je zde zámek, postavený v 17. století, patrně na místě původního sídla. Zajímavý je židovský hřbitov ze 17. století, který se nachází za obcí.

Knovízské hradiště z pomezí doby bronzové a železné, později slovanské osídlení na sklonku starší a střední doby hradištní (8. až 9. stol. n. l.). Zaniklo rozsáhlým požárem, dosud dobře patrné relikty opevnění.

Významné moravské hradiště na vrcholu Hostýna, osídlené již ve starší době kamenné. Poprvé opevněno v době lužické. V době galské nejvýznamější moravské oppidum. Dochován výrazný obvodový val sídliště (cca 1750 m) a místa vstupních bran.

Drobná kaplička patří k nejstarším barokním památkám v okolí. Postavena zdejším rodákem Vilémem Hottmarem r. 1680. Kaple je centrální šestiboká stavba zaklenutá kupolí s cibulovitou vížkou.

Kamenná, dřevěnými kůly zpevněná hráz (10 x 3 m) na potoce Červík mezi osadami Lojkaščanka a Samčanka (Staré Hamry). Sloužila k plavení dřeva (potvrzená hrable, klaus sporný). Ucpávky zajištěny dočasně igelity, chátrající, neudržovaná.

Barokní zámek postavený poblíže či na místě starší tvrze kolem r. 1756 nákladem A. B. Mitrovského. Podoba zámku ovlivněna J. L. Hildebrandtem. Kolem zámku a dvora francouzská zahrada. Na jaře 1945 vážně poškozen a v 50. letech zbořen definitivně.

Zaniklý a patrně nedostavěný hrad na Babské skále nad obcí Pajzov. Znatelný nedokončený příkop, v zadní části jádra stopy po úpravách skalního povrchu. Bez písemných zmínek.

Zbytky historicky blíže nedoloženého, zřejmě pouze dřevěného hrádku či opevněného sídla, datovaného archeologickými nálezy do 2. pol. 13. a 14. stol. Dochovány příkopy a val, terén je částečně narušen výkopy a vodojemem z doby pobytu sovětské armády.

Nepatrné pozůstatky strážního hrádku na skalnatém vrcholu ve formě obytné věže chráněné na sucho skládanou hradbou při severní straně. Jako ochrana Zlaté stezky založen snad již koncem 13. století, roku 1581 se uvádí již jen les.

Terénní zbytky hradu přechodného typu, stavěného bez malty. Nálezy doložen do poloviny 13. století. Pravděpodobně sloužil jako hraniční hrádek v době odtržení Sušicka od Čech. Dnes zůstal pouze pahorek jádra, valy a příkopy.

Zaniklý jednodílný hradu či tvrz u Lázní Bělohrad, 0,5 km JV od Bezníka. Historické prameny o lokalitě mlčí, pravděpodobně se jedná o sídlo ze 13. století, související s kolonizací kraje řádem německých rytířů z miletínské komendy.

Terénní pozůstatky malého hradu neznámého jména i historických osudů, archeologicky datovaného do 2. pol. a konce 13. stol. Dochováno jádro s malým do skály vytesaným objektem a upraveným prostorem vstupu, tesaný šíjový příkop, boční příkopy a val.