Výsledky hledání míst

Hradiště Koryta stávalo na úzké ostrožně obtočené řekou Střelou severovýchodně od stejnojmenné vsi. Archeologové je datují do pozdní doby bronzové a dochoval se z něj pouze zbytek mohutného valu. Lokalitu zkoumali v 80. letech manželé Baštovi.

Raně středověké slovanské hradiště, jedno z nejstarších v jižních Čechách z 2. pol. 8. stol.-1. pol. 9. stol. Trojdílné (akropole a dvě na sebe navazující předhradí), opevněné valy (nejmohutnější u akropole, dnes ještě 2-2,5 m vysoké). Pravděpodobně zaniklo požárem podle natavených kamenů v hradbě.

Dosud neznámé a neprozkoumané hradiště bylo lokalizováno u Rožďalovic mezi řekou Mrlinou a Bučickým rybníkem pomocí digitálního modelu reliéfu 5. generace v r. 2016.

Hradiště z pozdní doby kamenné (eneolitu), kultury nálevkovitých pohárů v lokalitě Na Čechovicku, na masívu Záhoří u Prostějova. Na rozloze cca 4 ha dochovány stopy opevnění. Od r. 1898 několikrát archeologicky zkoumáno – A. Gottwald a M. Šmíd.

Slovanské hradiště z konce 7. či z počátku 8. stol. Zaniklo kolem pol. 9. stol., pravděpodobně v souvislostí s expanzí kouřimských knížat. Lokalita osídlena již v neolitu, eneolitu, v době bronzové i železné. Husité zde vybudovali opevněný tábor.

Hradiště neznámého stáří na vrcholu Studeného vrchu v Bílých Karpatech. Oválné opevnění kolem vrcholu kopce s málo patrným příkopem a valem. Dobře patrný je terénní zlom na vnitřní straně příkopu.

Skromné pozůstatky objektu na vrchu Hradišti, o níž historické prameny mlčí, ale archeologický průzkum v letech 1831–1833 potvrdil, že na této již v pravěku osídlené lokalitě stávala středověká stavba, nejspíš vypálená za husitských nepokojů.

Terénní pozůstatky malého hradu založeného ve 13. století. Hrad zanikl snad počátkem 14. století před založením tvrze v Semtěši.

Hradiště nad řekou Jizerou z období přelomu bronzové a železné doby ohraničené dvěma dodnes viditelnými valy.

Výšinné pravěké hradiště na vrcholovém hřebeni Obírka (622 m.n.m) severně od Lipníku n. B. Prokázáno osídlení v době kultury lužických popelnicových polí, v době laténské a pozdního stěhování národů. Částečně zachován náznak zemního valu z mladší a pozdní doby kamenné, který vymezuje 9 ha plochu.

Slovanské hradiště Otaslavice 2 nebo též "Obrova noha", 1,5 km západně od středu Otaslavic, na severním výběžku Konické vrchoviny, obtékaném říčkou Brdečkou na ploše asi 9,5 ha. Na místě nalezeny předměty až z pozdní doby kamenné.

Nepatrné terénní náznaky bývalého hradiště z mladší nebo pozdní doby bronzové, později snad využité jako vojenský tábor, se nacházejí jižně od obce Písková Lhota na Mladoboleslavsku mezi dálnicí D10 a řečištěm Jizery.

Opevněná lokalita na vrchu Řípec byla vybudována již v pravěku a byla pravděpodobně určena k uctívaní bohů. Do dnešní doby se zachovaly nepatrné zbytky valu s příkopem a zbytky keramiky od časného eneolitu až do doby laténské. Na podrobnější průzkum zatím čeká.

Výšinné hradiště na ostrožně vysoko nad řekou Dyjí naproti historickému jádru Znojma. Osídleno již v době kamenné, v 8. stol. Slovany vystavěno hradiště. Důležité mohutně opevněné velkomoravské centrum s 2 odkrytými kamennými kostely. Zaniklo násilně vypálením Maďary v pol. 10. stol.

Hradiště u Černovic (594 m.n.m.), je významná geologická a paleontologická památka, jež tvoří náhorní plošina, která byla v době bronzové osídlena a na níž se dochovaly zbytky valového opevnění a příbytků. Celá vrcholová plošina o rozloze 4,77 ha je od roku 1985 přírodní památkou.