Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu postaveného ve 13. stol. jako panství rodu Panewitzů. Poprvé dobyt husity. V 16. století sloužil jako sídlo loupežníků, byl dobyt a zbořen. Od té doby ve zříceninách.

Zbytky tvrze, připomínané v polovině 14. stol. a naposledy uváděné r. 1406. Zanikla pravděpodobně požárem. Tvrziště je z jihu porušeno těžbou kamene.

Opevnění na vrchu Homolka nad Starým Náchodem. Jádro opevnění mělo rozměry 42 x 26 m, chráněno mohutným valem, vysokým 3 m a širokým téměř 9 m. Stopy v terénu dodnes jasně zřetelné. Středověký původ nebyl prokázán, patrně jde o zbytek opevnění z období sedmileté války (1756 - 1763).

Drobná kamenná kaple na téměř čtvercovém půdorysu vznikla pravděpodobně již v první polovině 18. stol. Kapli zaznamenalo již první vojenské mapování z let 1764-1768. Po vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce chátrala a zanikla. Dnes z ní zbyly pouze trosky zdí, překryté vegetací.

Barokní kaple pravděpodobně z druhé poloviny 18. století vznikla rozšířením kamenné výklenkové kapličky ze 17. století. Kaplička stávala u zaniklé cesty k dnes už neexistujícímu Lesnímu mlýnu (Holzmühle). O kapli se starala rodina Hoppova, od roku 1945 chátrala a v současné době je z ní ruina.

Hora křížů v Litvě je umělý pahorek se statisíci křížů. Původně pietní místo po dvou polských povstáních (1831 a 1863). Za dob SSSR několikrát neúspěšně zničeno. Národní symbol vzdoru komunismu navštívil i papež Jan Pavel II.

Téměř zaniklý hrad postavený v polovině 15. století. V roce 1464 se připomíná hrad jako pustý. Zanikl zřejmě za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.

Zaniklá tvrz stávala na kopci sv. Gotharda. Byla postavena někdy v průběhu 14. stol. a zanikla pravděpodobně r. 1423, kdy zde svedl vítěznou bitvu Jan Žižka z Trocnova s vojskem českých pánů. V souvislosti se vztyčením sochy J. Žižky byla vnitřní plocha tvrziště zarovnána.

Ocelová rozhledna na návrší Hořidla byla postavena v roce 2008. Je vysoká celkem 14 metrů a trvale volně přístupná po 67 schodech. Poskytuje daleký kruhový výhled.

Lovecký zámeček postavený r. 1696 Heřmanem Jakubem Černínem z Chudenic byl v letech 1713 – 1720 přestavěn na výstavné barokní sídlo a později dále upravován. Sňatkem přešel do majetku Lobkoviců a patřil jim do r. 1948. Hodnotné rokokové interiéry.

Hrad Horka je připomínán r. 1406, ale již r. 1250 jsou zmínky o jistém Pardusovi z Horky. Hrádek byl zbořen r. 1593 olomouckými měšťany. V prostorách hrádku dnes stojí kostel sv. Mikuláše z r. 1753.

Zrúcanina letohrádku, ktorý na kopci za parkom nechali vybudovať Motešický. Letohrádok bol zničený počas 2. svetovej vojny a jeho zrúcaniny sú dnes voľne prístupné.

Zámek vystavěn rodem Sain Genois ve 2. pol. 17. stol. na místě tvrze Tluků z Tošanovic z konce 15. století. Empírově upraven do finální podoby Grohmanny koncem 18. stol. Zanikl v důsledku nezájmu a zchátralosti v r. 1955.

Při říčce Salašce na Velehradě měly stávat dvě tvrze. Po Horním Hrádku se dochovalo valové opevnění. Lokalita byla zevrubně zkoumána v r. 1940, kdy se potvrdil středověký původ. Význam opevnění však není zcela jasný a čeká stále na řádný archeologický průzkum.

Výrazný terénní pozůstatek neznámého opevnění, považovaného za středověký hrádek či tvrz, někdy též za malé hradiště. Dobře dochovaný kruhový příkop a vnější val chránily plochu o průměru cca 45m. Stopy zástavby jsou nezřetelné.