Výsledky hledání míst

Kostel založen r. 1137 na místě kostela z 8. stol. Vysvěcen r. 1185. Zvonice postavena r. 1436. R. 1521 dokončen jihozápadní portál. Vzhled kostela si zachoval lombardský románský původ. Hlavní apsida korunována lodžií. V lodžii sochy svatých. Výzdoba z barokní renovace v 17. stol.

Bazilika vybudována v letech 1232-1307, dokončena r. 1475. Hlavní úkol baziliky měla být ochrana ostatků světce. Chrám nese znaky přechodu mezi románským a gotickým slohem. Stavbě vévodí 7 kupolí a dvě štíhlé zvonice podobné minaretům. Z bohatého zařízení vyniká hlavní oltář.

Zřícenina raně křesťanské trojlodní baziliky sv. Pavla (Aghios Pavlos) v byzantském slohu je datována do 5. nebo 6. století našeho letopočtu. Kromě poměrně zachovalé části baziliky se dochovaly krásné mozaiky na podlaze a zbytky křtitelnice.

Jedna ze čtyř římských papežských bazilik. Postavena ve 4. stol. nad pravděpodobným hrobem apoštola Pavla. Mnohokrát přestavována. V r. 1823 požár baziliku téměř zcela zničil. Obnovena ve své původní kráse. R. 2006 oznámeno, že pod oltářem je sarkofág, obsahující tělesné pozůstatky apoštola.

Přesné datum postavení kostela není známo. Poprvé písemně zmíněn r. 1413. Stavební práce ukončeny r. 1624. R. 1671 přestavěn, získal renesanční prvky. Gotická trojlodní bazilika 84 m dlouhá, 28 m vysoká a 34 m široká. Největší gotický kostel v Litvě.

Významná dvojitá raně křesťanská bazilika sv. Štěpána byla postupně postavena zřejmě někdy v období mezi dvěma velkými zemětřeseními, jež postihly Kos v l. 469 a 554 našeho letopočtu. Při druhém zemětřesení byla zničena a opuštěna. V r. 1932 ji znovu objevil italský archeolog L. Laurenzi.

Mohutný středověký kostel vystavěn po r. 1262. Příklad francouzské gotické architektury tohoto období. Konstrukční prvky vyrobeny z odolného vápence. Krátká hlavní loď. Původní okna obnovena v r. 1992, ostatní okna z konce 19. a poč. 20. stol. Od r. 1840 je kostel veden jako Monument historique.

Bazilika sv. Štěpána pojmenována po prvním uherském králi. Třetí nejvyšší stavba Maďarska se začala stavět až roku 1846. Během stavby několik problémů s kupolí. Dokončena r. 1905. Bazilika od svého postavení v majetku státu, až od r. 2001 pod správou katolické církve. Bazilika má šest zvonů.

Udržovaná zřícenina středověkého hradu trojúhelného půdorysu na severním okraji historického města Mtskheta, nad pravým břehem řeky Aragvi. Hrad patřil do systému kamenných pevností, které střežily důležitou obchodní Jantarovou stezku.

Dne 23. dubna 1852 se v dnes již zaniklém sídle Medňanských narodil uznávaný malíř Ladislav Medňanský. V 1. polovině 20. stol. bylo sídlo neznámého stáří opuštěno a v 50.- 60. letech 20. stol. jej obyvatelé rozebrali na stavební materiál.

Nejstarší zpráva je z r. 1475. Tehdy byla v držení Mikuláše z Bedřichova. R. 1500 zemřel, tvrz zůstala pustá. 1528 byla připojena k Pacovu a později zanikla.

Vodní nádrž (klaus) pro regulaci vody na splavování dříví na říčce Bílá. Postavena na přelomu 50. a 60. let 19. stol. Pojmenována podle ol. arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku. R.1958 poničena povodní. Stejně tak v r.1996 a 1997. V r.2005 obnovena.

Litinový kříž s podstavcem v podobě kamenné mohyly postavený v r. 1860 olomouckým arcibiskupem Bedřichem kardinálem z Fürstenberka pro obyvatele horské osady Podolánky na jižním úpatí beskydského Smrku.

Vysoký skalní blok, na němž stával blíže neznámý dřevěný hrádek či strážnice, zřejmě kontrolující zemskou stezku. Historické zprávy o lokalitě neexistují, archeologicky je její existence kladena do 15. století. V blízkosti lom – nebezpečí úrazu.

Zaniklá tvrz v centru obce Bělá založená po roce 1426 Janem z Bělé, po roce 1648 postupně zaniká.