
Hora Tábor se vypíná nad Jizreelským údolím do nadmořské výšky 595 m. Dnes není problém dostat se až na vrchol hory po cestě, ale přibližně před 1 600 lety musel návštěvník stoupat po 4 340 schodech. O tom, že je hora strategickým místem, svědčí i fakt, že tudy procházela stezka Via Maris. Na hoře Tábor se také nachází řecký ortodoxní klášter s kostelem sv. Eliáše.
Bazilika Proměnění Páně na hoře Tábor náleží františkánské Kustodii Svaté země a byla postavena na místě, kde se připomíná biblická událost Proměnění Páně. První bazilika zde vznikla mezi 4.–6. stoletím. V 10. století, a to roku 947 byla hora dobyta Araby a dostala se pod nadvládu kalifátu Abbásovců. Roku 1099 se křižákům podařilo klášter ovládnout a s pomocí benediktinů opevnit. Ve 12. století jej přestavěli křižáci. V této době zde vznikl také benediktinský klášter, původně vyňatý z pravomoci biskupa. V roce 1187 dobyl Tábor Saladin. Během křížových výprav se často měnilo obsazení. Od roku 1212 horu ovládli Ajjúbovci a stavby s výjimkou pevnosti pobořili. Roku 1229 ji dobyl maďarský král Ondřej II. Uherský. Roku 1263 se hory zmocnil mamlúcký sultán Bajbars. Ten zničil všechny křesťanské stavby na Hoře. Od roku 1621 se na hoře Tábor usadili františkánští mniši. Při syrské expedici Napoleona Bonaparta v roce 1799 francouzská… číst dále
Proměnění Páně označuje v křesťanství jednu epizodu života Ježíše Krista, kterou podávají evangelia, kdy Ježíš vyvedl apoštoly Petra, Jakuba a Jana na horu, kterou tradice ztotožňuje s horou Tábor, kde byl proměněn. Jeho obličej oslnivě zbělel a Ježíš rozmlouval s Mojžíšem a Elijášem. Hlas z oblaku přitom označuje Ježíše za milovaného Syna. V polovině 3. století řecký teolog Órigenés jako první ztotožnil horu Tábor s biblickou horou, na které došlo k Proměnění Páně. Jeho tezi rozvedli ve svých spisech teologové 4. století Cyril Jeruzalémský a Svatý Jeroným. Jejich zásluhou se od 4. do 9. století datuje první významné období křesťanských poutníků.