Výsledky hledání míst

Synagoga postavená v r. 1933–1934 na místě starší synagogy. Autorem je významný evropský architekt Peter Behrens z Berlína. Bohoslužbám sloužila do 2. svět. války, v r. 1953 ji koupilo město a upravilo na kulturní centrum, aula VŠ. Dnes je v ní kino.

Renesanční zámek z 1. pol. 17. století ve středu obce nedaleko kláštera. Sídlo rodu Okoličányů. Poschoďová obdélná budova s nárožnímy kruhovými arkýři. V r. 1714 barokní úpravy průčelní fasády a nová střecha.

Hrad z konce 13. stol., vystavěný na dominantním skalním bradle a jeho terasách nad řekou Oravou. Výrazného rozvoje a přestaveb se dočkal od poloviny 15. stol. do 1. třetiny 17. století za krále Matyáše Korvína, Jana z Dubovce a rodu Thurzů. Dnes sídlo Oravského muzea a stálé hradní expozice.

Synagoga ortodoxní židovské obce postavená v roce 1927. V interiéru se zachoval původní mobiliář z 20. let s geometrickým dekorem. V ženské části synagogy je dnes expozice Múzea židovskej kultúry, součást Slovenského národ. múzea.

Starší sídlo nechal na dnešní rokokově-klasicistní kaštěl (zámek) zvaný Bocian (čáp) přestavět některý z příslušníků rodu Palúckých v 2. polovině 18. nebo počátkem 19. století. Po r. 1945 byl kaštěl upraven a od r. 1985 slouží jako hotel.

Starší sídlo snad z přelomu 15. a 16. století nechal kolem r. 1612 přestavět F. Palugy s manželkou Z. Dávidovou na opevněný renesančkí kaštěl (zámek). Do dějin se zapsal v r. 1713, kdy zde byl před popravou vězněn a vyslýchán legendární zbojník Juraj Jánošík. Dnes v soukromém vlastnictví.

Dominanta státního přechodu se Slovenskem při cestě do Žiliny. Památník odhalen ke 30. výročí osvobození republiky v r. 1975.

Hrádek strážící obchodní cestu byl založen někdy v 15. století. 1. listopadu 1526 byl obsazen a poničen vojskem krále Jana Zápolského, po čemž zřejmě zanikl. V roce 2013 probíhal v lokalitě archeologický výzkum.

Chátrající mohutný trojkřídlý patrový rokokový zámek z l. 1750–75 vystavěný rodem Balášovců. Jedná se o mladší z dvojice tzv. podhradských zámků. Zámek je nepřístupný.

Renesanční patrový zámek se dvěma nárožními věžemi vystavěný v obce ve svahu na úpatí Hradního vrchu s ruinou Považského hradu. Vystavěn v r. 1632 Imrichem Balassou, po požáru hradu nad ním. Lidově zvaný Burg.

Pranýře byly místem veřejné hanby, ponížení a utrpení. Sučanský pranýř je okrouhlý kamenný sloup s kováním pocházející z roku 1830, tedy z doby, kdy již postupně přestávaly být ve většině střední Evropy civilní veřejné pranýře používány.

Lúčanský vodopád vysoký asi 12 m je velmi specifickým vodopádem. Intenzivní ukládání pěnovce rozděluje travertinovou terasu s přetékající vodou na stupně, které narůstají ve směru toku a vytvářejí kaskády. Vodopád má velkou krajinářskou, přírodní a estetickou hodnotu.

Renesančný kaštieľ zo 16. storočia, ktorý pôvodne vznikol ako obytná veža. V 17. storočí bol kaštieľ opevnený. Kaštieľ bol v roku 1977 obnovený a od roku 1983 tu sídlia expozície Kysuckého múzea - Staršie dejiny Kysúc a Meštianske bývanie na Kysuciach.

Nevelký barokní zámek nechala v roce 1763 vybudovat zemanská rodina Benických, vlastnící část vsi od 17. stol. V 1. polovině 19. stol. byl zámek klasicistně upraven. Během 20. stol. značně zchátral. Nedávno se dočkal rekonstrukce.

Pozdně renesanční budova byla postavena v 16. století. V následujících staletích upravena. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 2019-2021. Objekt je sídlem muzea P. O. Hviezdoslava.