Výsledky hledání míst

Římskokatolický kostel Všech svatých na náměstí ve městě Bytča. Původní got. kostel z konce 13. stol, byl po pol. 16. stol. renesančně přestavěn Thurzy. V r.1904 vyhořel. R. 1939 moderně přestavěn, tehdy zaniká cenná zvonice blízko kostela.

Opevněný renesanční kaštěl (zámek) nechali v 17. století, zřejmě na místě staré tvrze, postavit Pongrácové, kterým patřil až do r. 1948. Poté byl zestátněn a opraven pro potřeby Považského muzeu v Žilině. V r. 1995 navrácen v restituci a prodán. Dnes v soukromém vlastnictví.

Rozsáhlé zříceniny got. hradu. Založen ve 2.pol. 13.stol. Balašovci. Ve 2.pol 15.stol a na poč. 16.stol. mohutně opevňován a přestavován. Za Thurzů koncem 16.stol. výrazně renes. přestavěn. Počátkem 18.stol. ponechán osudu a změnil se ve zříceninu.

Nejvýše položený slovenský hrad (993m), symbol regionu. 1. zmínka r.1262. Po r.1340 správní centrum Liptova. Po r.1447 úmyslně pobořen, ale již po r.1454 opraven. Roku 1474 rozebrán až po základy. V l.1975-1987 zkoumán a zdivo zakonzervováno.

Vodní dílo vzniklo v letech 1965-1975 na ploše 27 km². Hlavním účelem přehrady je protipovodňová ochrana, ale slouží i k výrobě elektrické energie a rekreaci. Přehrada je druhou největší vodní nádrží na Slovensku.

Klasicistní zámek (kaštiel) z r. 1830. Obklopuje ho park a hospodářské budovy ze zač.40. let 19. století. Soukromý majetek.

Hrad vznikl po roce 1312 jako kamenný gotický vodní hrad. V roce 1803 kompletně vyhořel. Zachovala se jen část příkopu v podobě okrasného jezírka. V současnosti je celý areál nepřístupný a chátrá.

Zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi), kteří byly až do 19. století jedinými zdejšími zeměpány. V době 19.-20. století, kdy Svatojánští rozprodávaly své majetky, objekt získala rodina Oravců. V současnosti slouží budova k bydlení.

Klasicistní zámeček (kúrie) zvaný Jonášovská kúrie z poloviny 19. století v centru slovenské obce Liptovský Ján. Bloková přízemní stavba s fasádou pročleněnou pilastry a slepými arkádami.

Renesanční zámek postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) v 17. století. Po r. 1830 areál klasicistně přestavěn. V r. 1919 dal hrabě Jozef Szentiványi budovy upravit pro lázeňské účely. Upravováno r. 1929 a 1948. Dnes je zde speciální škola.

Renesanční zámek postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) někdy v 17. století. V 19. století upraven. Později zámek získala rodina Pištovských a Lubovských. Zámek patří k největším v obci. Dodnes je obýván.

Zámek postavili v 16. století Svatojánští (Szentiványi). Zřejmě v první polovině 19. století byl zámek od základů klasicistně přestavěn. V r. 1902 se v zámku hrálo první ochotnické divadelní představení. Někdy po I. světové válce koupil zámeček místní obyvatel a dodnes v něm žije jeho rodina.

Zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi), kteří byly až do 19. století jedinými zdejšími zeměpány. Zřejmě v 19. století objekt koupil šlechtický rod Pongráců (Pongrácovci). Ve 20. letech 21. století proběhla rekonstrukce. Objekt slouží k bydlení.

Renesanční zámek (kaštieľ) byl postaven místním rodem Svatojánských (Szentiványi) nejpozději v r. 1588. V letech 1590-1600 přistavěna dělená dvoutraktová přístavba. Konce 19. století zámek koupila rodina Filových, která jej vlastnila do r. 1981. Dnes objekt patří Hydrometeorologickému ústavu.

Zámek (kaštieľ) postavili pravděpodobně v 16. století příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi). Dne 20. října 1633 zde narodil učenec, filozof, polyhistor a profesor Martin Szentiványi. V 18.-20. století byl zámek upraven. Před 2. světovou válkou sloužil jako hotel. Tomuto účelu slouží i dnes.