Výsledky hledání míst

Kostel byl vystavěn v 1. polovině 17. století původně jako protestantský. Léta Páně 1673 byl předán jezuitům. Po zrušení jezuitského řádu r. 1773 přešel do městské správy. Jezuitům byl chrám navrácen r. 1855. V 50. letech 20. století byl opět zkonfiskován. K navrácení jezuitům došlo až po r. 1989.

Původně jednolodní gotický kostel z pol. 14. stol. byl v 15. stol. pozdně goticky přestavěn a v l. 1774-1775 barokně upraven. V l. 1936-1937 výrazně rozšířen o dvě boční lodě. Hlavní oltář z r. 1637 od Tomáše Pändla. Částečně dochovány gotické fresky z 2. pol. 15. stol.

Raně gotický kostel Panny Marie byl postaven ve 30. - 40. letech 13. století. Později přestavěn a rozšířen goticky, renesančně a barokně. Po poslední přestavbě v letech 1788 - 1789 bylo změněno patrocinium na sv. Kříže.

Roku 1570 postaven v Lamači první zděný kostel. V roce 1947 zbourán a postaven kostel nový. Autorem architektonického návrhu z roku 1937 je architekt Milan Michal Harmic. Na průčelí kostela mozaikový obraz sv. Markéty Uherské.

Kostel z 9. století. Je z 80% původní stavbou, v této podobě se řadí mezi nejstarší v ČR a na Slovensku. Vznikl s vybudováním velkomoravského hradiště Valy v Mikulčicích. Jako farní kostel sloužil do 18. st., první zmínka o něm je z r. 1392. V roce 1995 byl prohlášen za národní kulturní památku.

Raně barokní stavba z r.1661 na místě gotického kostela pod bratislavským hradem. Postavit jej nechala vdova po palatínovi Pavlu Pálffym. Po požáru v r. 1945 upravena pro potřeby pravoslavné církve.

V r. 1390 prvně zmiňován dřevěný kostel. Později postaven kamenný s hradbou. V letech 1763-1767 barokně přestavěn. V r. 1911 zasáhl kostel požár. Při obnově byla upravena do současné podoby věž nad průčelím. Poslední oprava proběhla v r. 2007. Součástí areálu je i fara.

Kostel vznikl zřejmě někdy v pol. 12. stol. Původně románská stavba byla ve 14. stol. goticky přestavěna. Další úpravy proběhly v 17. a 18. stol. V 19. stol. byl upraven krov a zvýšen západní štít lodě. Poslední významná úprava se udála počátkem 50. let 20. stol.

Skromné zbytky hradu neznámého jména a stáří, který nebyl nikdy zaznamenán v žádných písemnostech, byly objeveny teprve v 80. letech 20. stol. V okolí se dá předpokládat středověká osada, která byla hospodářským zázemím. Hrad patrně vznikl někdy koncem 14. stol. a zanikl před r. 1543.

Kúria pomenovaná podľa svojho staviteľa Juraja Alberta postavená v 18. storočí a rozšírená v 19. storočí. Kúria bola neskôr majetkom rodiny Linzboth a je známa aj pod názvom Linzbothova kúria. Od roku 1985 je kúria Národnou kultúrnou pamiatkou a od roku 1988 v nej sídli Múzeum obchodu.

Zámek nechal kolem r. 1624 vybudovat rod Pálffyů . V 17. a 18. stol. byl upraven. Radikální přestavba se datuje do počátku 19. stol., kdy získal současnou podobu. Později byl františkánským internátem, vojenským skladem a poté nemocnicí. Od r. 2007 je v majetku města a probíhá zde rekonstrukce.

Původně renesanční kaštěl (zámek) vznikl za arcibiskupa Juraje Selepčéniho v letech 1677-1680 přestavbou staršího vodního hradu. V 19. stol. za Juraje Apponyiho klasicistně přestavěn do současné podoby. Apponyiovcům patřil až do r. 1923, kdy se stal sídlem zahradnické školy. Dnes v majetku obce.

Mariánsky stĺp z roku 1675 pred kostolom Najsvätejšieho Spasiteľa na rozhraní Hlavného a Františkánskeho námestia v Bratislave. Pripomína víťazstvo cisára Leopolda I. nad protestantským sprisahaním v r. 1670–1671.

V r. 1607 získala Modra od císaře Rudolfa II. statut svobodného královského města. Proto bylo v letech 1610 -1647 vybudováno opevnění se třemi branami, Pezinskou, Dolní a Horní. Později opevnění ztratilo význam a většina ho byla zbořena. Dodnes se zachovaly části hradeb a tzv. Horní brána.

Hradby najdeme na Staroměstské ulici v Bratislavě. Do města vedly tři brány. Brány opevněny po invazi husitů. Opevnění posíleno před tureckými nájezdy. V r. 1775 byla velká část zbourána. Zachovány jen Michalská brána a část hradeb podél Staroměstské ulice.