Výsledky hledání míst

V r. 1390 prvně zmiňován dřevěný kostel. Později postaven kamenný s hradbou. V letech 1763-1767 barokně přestavěn. V r. 1911 zasáhl kostel požár. Při obnově byla upravena do současné podoby věž nad průčelím. Poslední oprava proběhla v r. 2007. Součástí areálu je i fara.

Skromné zbytky hradu neznámého jména a stáří, který nebyl nikdy zaznamenán v žádných písemnostech, byly objeveny teprve v 80. letech 20. stol. V okolí se dá předpokládat středověká osada, která byla hospodářským zázemím. Hrad patrně vznikl někdy koncem 14. stol. a zanikl před r. 1543.

Kúria pomenovaná podľa svojho staviteľa Juraja Alberta postavená v 18. storočí a rozšírená v 19. storočí. Kúria bola neskôr majetkom rodiny Linzboth a je známa aj pod názvom Linzbothova kúria. Od roku 1985 je kúria Národnou kultúrnou pamiatkou a od roku 1988 v nej sídli Múzeum obchodu.

Zámek nechal kolem r. 1624 vybudovat rod Pálffyů . V 17. a 18. stol. byl upraven. Radikální přestavba se datuje do počátku 19. stol., kdy získal současnou podobu. Později byl františkánským internátem, vojenským skladem a poté nemocnicí. Od r. 2007 je v majetku města a probíhá zde rekonstrukce.

Původně renesanční kaštěl (zámek) vznikl za arcibiskupa Juraje Selepčéniho v letech 1677-1680 přestavbou staršího vodního hradu. V 19. stol. za Juraje Apponyiho klasicistně přestavěn do současné podoby. Apponyiovcům patřil až do r. 1923, kdy se stal sídlem zahradnické školy. Dnes v majetku obce.

Mariánsky stĺp z roku 1675 pred kostolom Najsvätejšieho Spasiteľa na rozhraní Hlavného a Františkánskeho námestia v Bratislave. Pripomína víťazstvo cisára Leopolda I. nad protestantským sprisahaním v r. 1670–1671.

V r. 1607 získala Modra od císaře Rudolfa II. statut svobodného královského města. Proto bylo v letech 1610 -1647 vybudováno opevnění se třemi branami, Pezinskou, Dolní a Horní. Později opevnění ztratilo význam a většina ho byla zbořena. Dodnes se zachovaly části hradeb a tzv. Horní brána.

Hradby najdeme na Staroměstské ulici v Bratislavě. Do města vedly tři brány. Brány opevněny po invazi husitů. Opevnění posíleno před tureckými nájezdy. V r. 1775 byla velká část zbourána. Zachovány jen Michalská brána a část hradeb podél Staroměstské ulice.

Hradby budované po roce 1647 z příkazu krále Ferdinanda III., které nahradily provizorní opevnění z počátku 17. stol. Opevnění bylo postupně likvidováno po roce 1867. Příkop zanikl, fragmenty hradební zdi se zachovaly na několika místech města.

Jediná zachovalá brána bratislavského středověkého opevnění, vysoká 51 m. Postavena koncem 14. stol., horní osmiboká část v l. 1511–17. Barokní podobu získala v l. 1753–58 kdy byl přistavěn barbakán a most se sochami sv. Michala a sv. Jana Nepomuckého.

Objekt vznikl někdy v 16. stol. původně jako obytný mlýn. V 17. stol. byl přestavěn. Významným obdobím bylo až vlastnictví rytíře Arthura Polzera, který jej přebudoval na kaštěl (typ zámku). Od 20. let 20. stol. patřil státu a sloužil jako vinařsko-ovocnářské škola.

Barokní morový sloup z r. 1713. Na sloupu sochy ochránců proti moru sv. Karla Boromejského, Rocha a Ondřeje a sousoší Nejsvětější Trojice. Na postavci reliefy sv. Rozálie, Posl. pomazání a Pohřbívání mrtvého. Kolem sloupu balustráda s kovovou mříží.

Hrad z poloviny 13. století. V 18. století hrad vyhořel, přesto byl částečně opraven. Definitivní zánik mu přinesla demolice napoleonskými vojsky.

B-S 4 „Lány“ je těžký objekt československého opevnění. Jeden z mála zpřístupněných bunkrů v Bratislavě. Bunkr je od r. 2011 zrekonstruovaný. Průvodci jsou dobrovolníci, kteří objekt od r. 2011 opravují. Prohlídka trvá asi 45 minut.

Původně vodní hrad, vybudovaný na přelomu 13. a 14. stol. grófy ze Svätého Jura a Pezinku. Přestavěn na zámek r. 1844 Pálffyovci, Od r. 1936 patřil Slovenskému vinohradnickému družstvu. Dnes je zde expozice vína.