Výsledky hledání míst

Barokní zámek, původně dvoukřídlá tvrz, kterou nechal v 16. stol. postavit J. Berka z Dubé. Je pravděpodobně zastavěna do budovy zámku. V r. 1718 byl majitelem Jan Pachta z Rájova, jeho potomci v pol. 18. stol. přestavěli zámek v barokním slohu.

První zmínka ze 14. stol., kdy Záviš z Jimlína, postavil nad obcí svoji tvrz. Po roce1465 přestavena na hrad. Později renesančně přestavěn. V letech 1815-1816 sloužil jako vojenský špitál. Po r. 1949 chátrá. Nyní opraven a zpřístupněn.

Původně hrad přestavěný z gotického domu. V roce. 1500 odkoupen Žerotínovými a přestavěn na renesanční zámek. V roce 1577 přeměněn na radnici. Za třicetileté války poničen. Později upravován barokně, klasicistně a romanticky. Nyní je zde vlastivědné muzeum.

Kompletně zaniklý zámek byl postaven v 18. stol. Zámek byl kolem roku 1857 přestavěn na cukrovar a ve 30. letech 20. století zbořen. Za zámkem byl park a bažantnice s barokními sochami, z nichž se do dnešních dnů dochovaly pouze dvě.

Vlachyňa Leskovec z Leskovce v l.1543-1561 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Za arcibiskupa hraběte Jana Bedřicha z Valdštejna byl rychnovský zámek v r. 1675 zčásti přestavěn a zbarokizován.

V místě tvrze, doložené roku 1429, nechal v letech 1463–68 postavit Ješek ze Sovojovic hrad, jehož nejvýraznějším znakem byla šestiboká vysoká věž. Ve II. polovině 16. století byl upraven renesančně, poslední přestavba 1890–94. Součást rozsáhlého areálu s kostelem a hospodářským dvorem.

Asi na místě tvrze byl počátkem 17. stol. postaven pozdně renesanční zámek. Dvoukřídlá stavba s cenným portálem. Dostavěné třetí zámecké křídlo později opět zbouráno. V současnosti probíhají restaurační práce.

Původně pozdně gotický hrad. V renesanci opevněn. Obstál při útoku Bočkajovců roku 1605, Švédů za třicetileté války, i Turků a Tatarů roku 1663. Ve 40. letech 18. století upraven na zámek ve stylu tudorské gotiky. Nyní je zde regionální muzeum.

Zámek byl postaven na místě starší gotické stavby pány z Vartemberka ve druhé pol.16. stol. Barokní přestavba v 70. letech 18. stol. je patrná na fasádě a střechách zámku. Ve 20. let. 19.stol. proběhly úpravy empírové. 30. 1. 2003 vyhořel.

Zámek ve stylu tudorské novogotiky nechal podle projektu H. Ferstela postavit hrabě A. Nostic v letech 1856–63. Od jeho dědiců ho odkoupil C. Wolfrum a věnoval ho městu Ústí jako sídlo muzea. Po II. světové válce zchátral. Koncem 80. let opraven.

Budova tvrze z první poloviny 17. století, později přestavěná na barokní zámek. Současná podoba novogotická ze šedesátých let 19. věku. Chátrající objekt obklopený anglickým parkem.

Lovecký zámek nechal v letech 1903-1905 pro svoji budoucí manželku Josefínu Horovou postavit hrabě Václav Kounic. Po konfiskaci majetku přešel do vlastnictví státu, ale již v 70. letech zůstal nevyužitý a chátral, až byl r. 1981 zbořen. V r. 2016 proběhlo odkrytí a konzervace základového zdiva

Tvrz připomínána až v r.1581. Koncem 17.st. postaven barokní zámek. R.1824 přestavěn, průčelí budovy dostalo empírové fasády. Po r.1989 zámek prodán soukromým držitelům. Objekt nebyl udržován. V r.2004 se část zřítila a byla provedena jeho demolice.

Lovecký zámek s presbyteriem je písemně doložen v roce 1671 za Jana Bohuše Morkovského ze Zástřizl. V 1. polovině 18. století byl u něj vybudován i hospodářský dvůr, který se v roce 1848 se stal součásti velkostatku Boskovice. V roce 1948 přešel dvůr se zámkem do vlastnictví státu. V současné době se rekonstruuje.

Zámek postaven počátkem 17. století Václavem Pětipeským z Chyš. R.1666 opraven. Přestavěn za Kristiána Clam-Gallase. Roku 1847 Josef Trautmannsdorf upravil zámek jako letní sídlo. V majetku Trautmannsdorfů až do roku 1926.