Výsledky hledání míst

Zachovalá podzemní část tvrze z 16. století na místě předchozího slovanského hradiště. Tvrz založil před rokem 1542 Majnuš Bukovský z Hustířan. Tvrz zpustla během třicetileté války a na jejích původních sklepích stojí novodobá budova.

Zaniklá gotická tvrz stávala na severovýchodě obce. Polovina vsi (a později i celá ves) Velemín patřila Kaplířům ze Sulevic, kteří ji i s tvrzí prodali až ke konci 15. století. Druhá polovina vsi patřila nejdříve klášteru sv. Jiří na Pražském hradě.

Zaniklá tvrz ve Velemyšlevsi byla postavena pravděpodobně již na konci 13. století a stála snad do počátku 16. století, kdy byla nahrazena mladší tvrzí na místě bývalého zámku.

Zaniklá ves Velenec ležela mezi obcemi Veleň a Sluhy severovýchodně od Prahy, zřejmě v blízkosti Mratínského potoka. Je doložena mezi lety 1318 a 1593. Tvrz doložena od r. 1425. Ves i tvrz zanikly v průběhu 16. stol. prakticky beze stop.

Málo zřetelná terénní vlna po tvrzišti v místě domu č. p. 1, které zčásti zaniklo při stavbě silnice v 70. letech 19. století. O existenci tvrze nejsou žádné písemné zprávy.

Dům čp. 146 stojí na místě tvrze, postavené kolem roku 1500. Ta byla několikrát rozšířena, ale roku 1796 prodána čtyřem sedlákům. Postupně odbouráno druhé patro a nejstarší část. Dnes soukromá chalupa se zachovanými detaily v interiéru.

Tvrz se prvně zmiňuje při prodeji panství Johance z Pašiněvsi r. 1589. Od r. 1680 v majetku Karla Leopolda Rodovského z Hustířan, od r. 1730 hraběte Šporka. Tvrz ztratila na významu a koncem 17. nebo zač. 18. stol. byla rozebrána na stavební materiál, použitý na stavbu domů čp. 1 (zaniklý) a čp. 23.

Zmínka o vsi z r.1328, tvrz snad ve 14. stol., doložena v 15. stol., v 16. stol. Zďárských ze Zďáru. Po třicetileté válce hosp. budova, panské sídlo znovu v r. 1692, v 18. stol. sýpka. Část zdiva snad dochována ve zdech barokní budovy býval. polesí.

Tvrz Altes Haus vznikla ve 13. století jako ochrana vesnice a kláštera. Zanikla před r. 1552, kdy byla nahrazena druhou tvrzí. Místo leží ve vojenském újezdu Libavá.

V roce 1424 se na území obce připomíná vodní tvrz. Její pozůstatek v dolní části obce je evidován jako archeologická lokalita datovaná do období přelomu 13. a 14. stol. až konec 15. století.

Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.

Přestavěná, dosud blíže stavebně nezkoumaná tvrz, doložená r. 1520 při prodeji zboží Mikulášem Krabicem z Weitmile; snad stojící v místech staršího sídla. Po připojení k Radimi v 1. pol. 17. st. využívána jen účelově, později přestavěna na sýpku.

Věž tvrze a zbytky mladšího panského sídla v areálu hospodářského dvora; ve 14. st. sídlo zemanů z Horek, věž založena před r. 1510 Klusáky z Kostelce, váže se k ní zajímavý soudní spor. Sídlo sloužilo až do r. 1744, poté součástí bezenského panství.

Výrazné tvrziště na konci Farské ulice ve Velkých Popovicích. Tvrz vznikla asi před polovinou 14. století a poprvé byla zmíněna v roce 1417. Doba zániku tvrze není zřejmá. Dochovalo se rozměrné jádro oblopené širokým a hlubokým příkopem.

Zaniklá tvrz, která stávala v místech dnešního rybníka. Patřívala vladykům z Přítočna. Byla zničena za třicetileté války. Pozůstatky tvrze bývaly za nižšího stavu vody vidět, při nedávné regulaci byly však i poslední zbytky tvrze odstraněny.