Výsledky hledání míst

Původně středověký kostel doložený poprvé roku 1376 byl důkladně barokně přestavěn koncem 18. století (1785–91). Obklopen funkčním hřbitovem, v jehož zdi jsou osazena zastavení Křížové cesty. V severní části areálu novogotická márnice z konce 19. století.

Pozdně barokní kostel nahradil v letech 1783–86 starší hrázděnou svatyni, ke které byla v letech 1746–48 přistavěna spodní část dochované velké věže. Ta byla opravována po požáru 1827 a výrazně zvýšena roku 1912. Vnitřní zařízení pochází převážně z doby stavby dnešního kostela.

Kostel z 1. pol. 14. století, původně ve stylu cisterciácké gotiky. Jeho stavbu ovlivnila přítomnost cisterciáků v Klášteře u Nepomuku. V letech 1606–07 proběhla úprava, ze které se dochoval portál do sakristie. Patro věže bylo přistaveno v baroku. Nástropní malba sv. Kryštofa z pol. 15. stol.

Kostel byl postaven kolem roku 1375 na místě staršího románského předchůdce, sakristie byla přistavěna o pár let později. Předsíň pochází z 2. pol. 18. století. V letech 1856 a 1885 byl kostel opravován.

Raně gotický kostel z konce 13. století, přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. Připomínán v roce 1356. V roce 1712 byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál. Zařízení převážně pseudogotické.

Kostel Všech svatých gotického původu z přelomu 13. a 14. stol. založen z iniciativy komendy řádu německých rytířů. V 18. stol. doplněn o věž a v 19. stol. klasicistně upraven. Nyní filiální ve farnosti Zbýšov v Čechách s měsíčními nedělními bohoslužbami.

Barokní kostel Všech svatých v Lázních Bělohrad z let 1689-1700 snad podle plánů začínajícího Jana Blažeje Santiniho Aichela. Vnitřní výzdoba převážně z 2. pol. 19. stol. Varhany z r. 1911 vestavěny do barokní skříně. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Kostel Všech svatých ve Kbelu je gotického původu z 14. stol., opraven r. 1753 a výrazně novogoticky přestavěn v letech 1860-1861. Nyní filiální ve farnosti Přeštice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2000 chráněn jako kulturní památka.

Kostel Všech svatých v Sudoměřicích je raně gotického původu z počátku 14. století, do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1826-1828. Filiální kostel ve farnosti Bechyně s pravidelnými bohoslužbami je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel Všech svatých v Boněnově je novorenesanční stavba z let 1877-1878, která nebyla od r. 1986 využívána a r. 1990 se částečně zřítila. Před demolicí ji zachránil Občanský spolek pro obnovu tepelského regionu, který od r. 2009 úspěšně zajišťuje její postupnou obnovu.

Barokní kostel Všech svatých na hřbitově v Sedloňově postavil r. 1711 Kašpar Klinkert náhradou za dřevěný kostelík z 16. stol. u potoka. Chátrající kostel je již několik let z bezpečnostních důvodů uzavřen, protože hrozí zřícení stropu. Je filiální ve farnosti Bystré v Orlických horách.

Původně gotický kostel Všech svatých v Lutové z doby před r. 1359 prošel po r. 1615 manýristickou úpravou. Z původního gotického jádra zachována sakristie. Věž přistavěna během úprav dokončených r. 1875, během nichž přestavěno západní průčelí a přidána jižní předsíň. Kulturní památka od r. 1958.

Kostel Všech svatých v Mohelně je gotického původu z 13. stol., ve 14. stol. rozšířen. Po několika požárech ve středověku opraven, barokně upraven v 17. stol. a v 19. stol. rozšířen. U něj samostatně stojící zvonice. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 kulturní památka.