Výsledky hledání míst

Středověká tvrz Turyň vznikla ve 14. stol., prvně doložena r. 1369. V 16. stol. opuštěna. Na přelomu 18. a 19. stol. její zbytky rozebrány, tvrziště změněno na sad a louky, v sousedství postaven osamocený statek č. p. 1. Terénní pozůstatky od r. 1987 v seznamu kulturních památek.

Výrazné tvrziště poblíže hájovny Turyň. O tvrzi písemné prameny mlčí, ale předpokládá se, že byla centrem zaniklé vsi. Dochoval se centrální pahorek se zasypanými základy zděné stavby.

Zaniklá tvrz. Byla vybudována pravděpodobně Mutinou, jenž se r. 1270 psal po Tvrdonicích. Po něm byl od r. 1287 majitelem jeho syn Drahoslav. Do r. 1387 se v písemných pramenech neobjevuje, poté je zmiňována již jen jako součást týneckého panství a byla patrně pustá. Časem zanikla úplně.

Zaniklá tvrz, která se v písemných pramenech prvně zmiňuje r. 1304. Byla součástí hospodářského dvora ve Starém Brně, který tvořila tvrz s věží, dvůr, sad a zahrada. R. 1312 Jan Lucemburský vše věnoval novému klášteru dominikánek a klášterní budovy časem tvrz zcela pohltily. Klášter později zbořen.

Rozsáhle tvrziště v podobě pahorku, příkopu a valu (zahrady čp. 15., 16. a 17.), původně tvrz rytířů z Týna ze 14. stol. Od poč. 16. stol. v majetku Vorreiterů, od kterých ji rytíři z Týna vykoupili zpět. Od r. 1599 součástí majetku Šliků, tvrz poté opuštěna, v 18. stol. zpustlá, postupně zanikla.

Tvrz zřejmě ze 14. století. V roce 1414 se uvádí jako manství hradu Houska. V současnosti je památkově chráněný areál v soukromém vlastnictví a slouží pro účely ubytování v soukromí.

Týnecká tvrz je zmiňována již v roce 1244 v souvisloti s Markvartem. V roce 1368 drží týnec Pavel z Holštejna. Jeho synové stáli proti králi Jiřímu a ten majetek po roce 1460 zkonfiskoval. Od roku 1528 se uvádí místo jako pusté.

Zchátralá gotická tvrz ze 14. stol. Po připojení k Pardubicím po r. 1502 využívána jako sýpka a sklady. Obdélná věžovitá stavba s propadlou střechou a stropem 2. patra je dnes v kritickém stavu.

Gotická tvrz v Týništi ze 14. století, R. 1378 Týniště připojeno ke Žluticím, od té doby sídlem manů žlutické vrchnosti. Od konce 16. století opět samostatným statkem, r. 1630 opět připojena ke Žluticím, poté pohlcena hospodářským dvorem dochovaným ve zříceninách na návsi nedaleko kaple.

Dvůr s tvrzí připomínaný poprvé r. 1577, kdy statek držel Hanuš Haugvic z Biskupic. Později za Oty z Oppersdorfu r. 1626 došlo k přestavbě týnišťského dvora a snad i tvrze. Tvrz se do dnes nejspíše nedochovala, zachovány jen zbytky budov dvora.

Zaniklá vodní tvrz, která se v písemných pramenech neobjevuje nebo se záznamy o ní nedochovaly. Samotná vesnice je zmiňována r. 1365. Pravděpodobně zde sídlili manové moravskotřebovského panství.

Renesanční tvrz Údešice z konce 16. stol. byla během třicetileté války i s přilehlým dvorem vypálena a již nebyla obnovena. Dvůr se změnil na skupinu samot s dominantní sýpkou.

Pův. gotická stojící tvrz obdélníkového půdorysu s renes. sgrafity z první třetiny 16. stol. Za stavitele lze považovat Bohuňka Údražského z Kestřan. Tento rod vlastnil panství s tvrzí téměř do konce 18. stol. Od r. 1711 se stává součástí panství Chřešťovice a tvrz byla přestavěna na barokní sýpku.

Vodní tvrziště v nepřístupném zemědělském dvoře. Přídomkem z Údrče se honosil významný rytířský rod 14.století. Rytíři si sami odvozovali původ od Smila, který byl zmiňován ve druhé polovině 12.století. Tvrz byla opuštěna na počátku 16.století.

Bývalá tvrz, prvně zmiňovaná v r. 1360. Náležela příslušníkům z rodu Labouně. R. 1511 byla prodána. Už v r. 1567 je známo jméno Hrádek a tvrz je již zpustlá. Dnes viditelný příkop a val vysoký 3 m. Opevnění není pouze na západní straně.