Výsledky hledání míst

Lomem zcela odtěžený Pekelný vrch, na kterém stál hrad od 2. poloviny 13. století, zmíněný poprvé v roce 1321 za Ivana z Bržína, příbuzného pánů z Nečtin. Zanikl koncem 14. století. Měl výrazně vojenský charakter.

Hrad postavený roku 1387 na příkaz Jindřicha Elstrberka. Od roku 1661 uváděn jako pustý. Roku 1810 přebudován hradní palác na altán, který postupně schátral. Po roce 2000 opět zrekonstruován a využíván jako altán.

Dnes nepřístupný zámek Jáchyma ze Šternberka postaven1790-1808. 2 menší budovy byly později spojeny v empírový celek. Jáchym s bratrem Kašparem (zakladatelem Národního muzea) konali pokusy na polích u zámku, a tak zde roste planě exotická vegetace.

Stanislav Houska ze Zahrádky r.1574 vystavěl tvrz. R.1743 tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1893 zámek upraven v pseudorenesančním slohu.

Ochoz rozhledny je umístěn na telekomunikačním stožáru na návrší asi 200 m nad vsí Žandov. Stožár o výšce 45 m byl postaven r. 2001 a poskytuje výhled z výše 23 m. Na nejvyšším místě Kutnohorska je dobře patrný i v oblasti bez turistických značek. K návštěvě rozhledny je nutno si půjčit klíč ve vsi.

Železná rozhledna (48,5 m, 570 m n. m.) byla postavená jako typizovaný vysílač mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou v letech 2001–2002, pro veřejnost byla otevřena 3.5.2003. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 33,5 m je krásný výhled po okolí.

Březinův mlýn byl vystavěn na místě původního Heršovského hamru z r. 1407. R. 1708 ho koupil opat V. Vejmluva a vytvořil zde panský dvůr. Další z majitelů, Alois Březina mlýn přestavěl na válcový a byl úspěšným podnikatelem. R. 1954 byl provoz mlýna úředně zastaven. Dnes je mlýn v soukromém majetku.

První zmínka o tvrzi je z r. 1293 za Štěpána z Březnice. V 16. stol. rozšířena a opevněna. Petr Vok ji připojil k bechyňskému panství. V r. 2002 byla těžce poškozena požárem. Dochovány dvě bašty – hranolová na východě a válcová na jihovýchodě.

Původně gotický hrad ze 13. století. Částečně zachováno pozdně gotické opevnění. V roce 1567 přestaven na renesanační zámek.

Na místě vartenberské gotické tvrze (zmiňována 1544 jako pustá) povstal za Jindřicha z Bubna a Litic v pol. 15. stol. renesanční zámek. Po požáru v roce 1756 na jeho místě vybudovali Kounicové novou dvoukřídlou budovu a zřídili anglický park.

První zmínka o vsi z r. 1261, snad už v 14. stol zde stála tvrz, písemně doložená až r.1571, kdy ji kupuje Volf Lorant z Inky od Buriana Tetoura z Tetova. R. 1650 koupil panství František Horecký z Horky, který přestavěl tvrz v barokní zámek. Od r. 1929 vlastní zámek Baťův koncern, dnes patří obci.

Ve vesnici Březová, zmíněné r. 1318, stávala tvrz, připomínaná r. 1380 jako majetek Jana, syna Haška z Podhořan. Poté se zde vystřídala řada majitelů, z nichž jeden, Ondřej Keřský z Římovic byl r. 1446 popraven pro loupeže. Tvrz zanikla ve druhé polovině 15. století, dochovány pouze terénní zbytky.

V Březovicích stávala starší, dolní tvrz a mladší, horní tvrz, které byly založeny v 15. a 16. stol. Mladší tvrz se dochovala ve zdivu dnešního zámečku, jehož vzhled je dán stavebními úpravami z roku 1869.

Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1690. Vystavěl ji Jan mladší ze Švábenic. Zanikla v 18.století. Podoba, ani místo kde stávala není známé.

Zaniklá tvrz, postavená ve 14. nebo 15. stol. Vesnice Pirk se zmiňuje v l. 1373–1395 v držení kláštera v Chebu. R. 1436 byla získána Planknáry z Kynšperka, kteří ji drželi až do poč. 16. stol. Poté byl statek v majetku chebských patricijských rodin Gablerů a Brunnerů. To však již byla tvrz zaniklá.