Výsledky hledání míst

Dřevený hrádek neznámého jména základy vtesaný do skály vznikl ve 13. století poblíž dálkové zemské stezky ze snahy krále Přemysla Otakara II. zajstit severní hranice českého státu. Ve 14. století však již zanikl. Dnes patrné příkopy a tesaná lůžka.

Stavení, nyní nazývané Brtounova chalupa, pochází z roku 1723. Nejznámějším majitelem byl Jan Brtoun. V současnosti domek slouží jako minimuzeum s expozicí lidového umění a ševcovského řemesla.

V roce 1767 se Jan Iléšházy, majitel části brumovského hradu rozhodl tento opustit a pro svůj pobyt si nechal v podhradí vybudovat zámek. V roce 1835 Jiří Šimon Sin přistoupil k jeho klasicistické úpravě. Majitelé se pak často střídali, a to až do roku 1945, kdy přešel do majetku státu.

Hrad z 50. let 13. století vybudovaný biskupem Brunem ze Schaumburku. Roku 1621 dobyt a vypleněn. V roce 1820 vyhořel a poté rychle zpustl.

Původně raně barokní mlýn, dle datování dubového sloupu v bývalé mlýnici z r. 1634. Léta patřil mlynářskému rodu Mrskošů. V první polovině 20. století byl zmodernizován, budova byla zvýšena o patro. V průčelí se zachovaly obrysy barokního štítu.

Secesní jednopatrová vila postavená při východním okraji parku Nového zámku rodinou Brunerových počátkem 20. stol. není skutečným šlechtickým sídlem, ale je často obyvateli Města Albrechtice nazývána jako zámeček či Nový zámek.

Barokní zámek přestavěný z gotického hradu. Majitelé byli páni z Vrbna. V pol. 16. st. byl renesančně upraven na zámek, přistavěno arkádové nádvoří, hodinová věž. V 18. st. byl upraven barokně.

Větrný mlýn holandského typu z 19. st. je dnes adaptován na bydlení. Nyní je již bez lopatek i bez kola. Rekonstruovány jsou původní štuky a přistavěn vstup.

Předpokládané drobné středověké sídlo jihozápadně od centra obce a panský folvark zvaný Horní dvůr. Pravděpodobná kolébka rodu Bruzovických z Bruzovic.

Historická dopravní značka, spíše návěstí pro vozky, které je informovalo o potřebě zmírnit rychlost použitím ruční brzdy, se zachovala u Radčic (dnes součást Vodňan). Postavena zřejmě v 19. století.

Zřícenina hradu z 14. století. Od roku 1567 se uvádí jako pustý a nebyl již nikdy obnoven.

Národní přírodní památka Bublák a niva Plesné byla vyhlášena r. 2017. Na rozloze 145 ha chrání přírodní útvary mokřadního charakteru, biotop ohrožených druhů rostlin a živočichů a rovněž mofety, přírodní vývěry oxidu uhličitého s nepatrnou příměsí kyslíku, dusíku a metanu.

Několikastupňové vodopády, ležící na Bubovickém potoce, který je velkou část roku vyschlý. Koryto se naplňuje většinou v jarním období, kdy je hodně vody z tajícího sněhu. Je-li dost chladná zima, zamrzají a vytvářejí krásné ledové útvary.

Původně zeměpanský hrad z 1. poloviny 13. století. Často dáván do zástavy šlechtickým rodům, od poč. 16. století ve zpupném vlastnictví. Přestavěn renesančně, barokně, v 19. století upraven na muzeum.

Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily. Postaven na odstupňovaných terasách. Park zřízen v italském stylu, později přeměněn na francozský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nemocnici.