Výsledky hledání míst

Základy kostela pocházejí z roku 1384. V roce 1652 kostel vyhořel, ale už v roce 1653 celková rekonstrukce. Vedle kostela dřevěná zvonice na zděném podstavci.

Gotický kostel sv. Václava, který je patronem obce, doložen ve 2. polovině 14. stol. Bezvěžová stavba barokně upravena v 17. stol., celkově opravena a nově vysvěcena r. 2008. Samostatně stojící mohutná dřevěná zvonice na návsi patrně barokní ze 17. stol., zvon Václav ulit r. 1614.

Kostel v Novosedlicích se připomíná poprvé roku 1384. Současná podoba výsledkem barokní přestavby v letech 1710–11 (K. Lagler). Samostatná zděná barokní zvonice s cibulovou helmicí. Komplex původně obklopen hřbitovem.

Kostel byl postaven ve 14. stol., prvně se zmiňuje r. 1343. Přibližně r. 1672 byl kostel znovu vystavěn. R. 1779 byl barokně přestavěn Heinrichem, pánem z Berečka. R. 1820 byla provedena výměna střech. R. 1854 byly instalovány nové varhany. Kostel zdobí křížová cesta z r. 1797 od A. Blosche.

Kostel sv. Valentina byl postaven v roce 2010 v lesíku nedaleko děkanského kostela na památku rumunských vojáků padlých za II. světové války na našem území za peníze rumunské vlády. Je zhotoven ze dřeva pomocí tradičních metod bez jediného hřebíku. Zničila jej vichřice v noci z 28. na 29.10. 2017, nebyl obnoven.

Románský kostel z poč. 13. století, od 15. století protestantský. Kostel r. 1655 vysvěcený jako katolický byl výrazně barokně přestavěn r. 1684. Soudobá je i samostatná zděná zvonice z r.1679, fara a ohradní zeď bývalého hřbitova s výklenkovou kaplí.

Raně gotický kostel v burgundsko-cisterciáckém slohu z r. 1240. Přestavby v 16. a 17. stol. barokní v r. 1734. Vitráže z roku 1935. Pieta nad Božím hrobem z roku 1943. Za kostelem křížová cesta z let 2003–4 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista.

Na místě původní dřevěné kaple stál pozdější kostel. Ten po zásahu bleskem zbourán a v l. 1897–1900 vystavěn nový kostel v pseudorománském stylu. V průčelí věž zakončená osmibokým jehlanem.

Pozdně barokní kostel sv. Vavřince pochází z let 1764–1768 (stavebník hrabě Jan Josef z Thunu) na místě staršího dřevěného kostela. Kolem kostela je hřbitov, márnice a barokní fara. K nejstarším památkám patřily dva zvony. Do současnosti se dochoval pouze jeden.

Kostel vystavěn roku 1804. Vždy byl filiálním k farnosti Šternberk. V současnosti se v kostele konají různá hudební vystoupení. Kostel je prostá jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí, trojbokým závěrem a čtvercovou sakristií v ose závěru.

Kostel původně z počátku 13. století byl několikrát upravován v různých stadiích gotiky. Současná podoba je výsledkem tvrdé novogotické obnovy v roce 1870. Původně vlastnický kostel pánů z Prčice (Vítkovců) spravoval od poloviny 13. století s přestávkami vyšebrodský klášter.

Kostel stojící na místě staršího farního kostela ze 14. stol. První zmínka z roku 1355. V l. 1729–36 přestavěn do barokní podoby. Ve věži dva zvony Vavřinec a Maria z původních čtyř zvonů (umíráček "Hodinka" a Sanktusový). Během 19. stol. četné opravy. V letech 2002–2005 byl důkladně opraven.

Kostel sv. Vavřince v Kožlanech stojí na východním okraji, mimo jádro městečka. Byl původně gotický, z této doby se dochoval presbytář, barokní podobu získal po požáru roku 1769. Býval obklopen hřbitovem a dodnes je využíván k duchovním účelům.

Kostel vystavěný v 18. století. Věž přistavěna r. 1792, jejím podvěžím hlavní vstup do kostela. Na oltáři obraz z roku 1866 představující sv. Vavřince. Kostel je podélná jednolodní neorientovaná stavba s trojbokým závěrem, čtyřbokým depozitářem od severu a sakristií od jihu.

Raně gotický kostel byl postaven kolem roku 1300, vypálen poč. husitských válek, obnoven v 16. stol. Roku 1855 byl částečně přestavěn. Jednolodní, s pětibokým presbytářem a křížovou žebrovou klenbou. Zařízen převážně novogoticky. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická zvonice.