Výsledky hledání míst

I. část pseudorománského souboru objektů poutního místa P. Marie odpočívající na kameni - Maria Rust am Stein. Obsahuje 14 zastavení křížové cesty s Božím hrobem, kterým vrcholí. U III. zastavení boží muka a mezi XII. a XIII. zast. ruiny bývalého hostince. Zbudována v roce 1898. Památkově chráněná.

Křížovou cestu tvoří 13 výklenkových kapliček z r. 1873 a žulový kříž z r. 1863 na vrchu Spravedlnost. Ve výklencích byly obrazy Čeňka Neumanna, dnes jsou prázdné. V l. 1947, 1960 a 1990 byly tři kapličky zbořeny, doplněny v roce 2017, leč nikoliv na původních místech. Památkově chráněna od r. 1958.

Křížová cesta z roku 1876 vede ke kapli sv. Anny a dál směrem na Starou Horu ke studánce s léčivou vodou. Cesta byla zničena ve druhé polovině 20. století a obnovena v letech 1999 až 2001. Vyzdobena je obrazy výtvarníka Aleše Lamra.

R.1900 zahájena stavba první Křížové cesty, vysvěcana r.1902. Nová Křížová cesta postavena podle plánů Dušana Jurkoviče. Obrazy jednotlivých zastavení pak vytvořil Jano Köhler. Křížová cesta byla dokončena a vysvěcena až v r.1933.

Křížovou cestu na vrch Kalvárie zřídili v roce 1926 občané Stonařova na paměť padlých v 1. světové válce. Po odsunu původních obyvatel německé národnosti přestala být udržována a od 50. let 20. století byla ničena. Roku 2014 ji obec nechala rekonstruovat. Slavnostně vysvěcena byla 27. září 2014.

Křížová cesta ze Železné Rudy na Hladový vrch ke kapli sv. Anny vybudována r. 1815, restaurována v letech 1864 a 1927. Po 2. světové válce zpustla. Obnovena po r. 1992 díky českým i německým nadšencům a finanční sbírce v Bavorsku. Zaniklá kaple sv. Anny znovu postavena.

Kžížová cesta z 19. století vede kolem martínkovského hřbitova. Většina zastavení je poškozena, dochovalo se jen několik málo vyobrazení na plechových tabulkách.

Zbytky křížové cesty z r. 1850, začínající u kaple sv. Anny na horním konci Martínkovic.

Netradiční křížová cesta mezi obcemi Kuní a Kuníček. Vytvořil ji v letech 1998–2000 akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Vysvěcena byla v roce 2000 biskupem Škarvadou. Vznikla díky darům různých rodin z okolí Petrovic.

Rozhledna (25 m, 735 m n. m.) byla postavena na Křížové hoře, kde dříve stával poutní kostelík (19. stol.) a výletní restaurace (1923). Po 2. sv. válce byl zdejší prostor cvičištěm armády (stavby zničeny). Nová rozhledna (arch. Jan Mádlík) byla postavena v l. 2006–07 obcí Červená Voda za podpory EU.

Poutní místo z pol. 18. stol. Skládá se z výjevu Getsemanské zahrady, odtud stoupá schodiště s kaplemi, vrcholící kaplí Povýšení sv. Kříže. Pohledová osa končí kaplí Božího hrobu. Komplex zchátral po roce 1945, v posledních desetiletích probíhá důkladná obnova.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Původní rezidence vystavěna jako součást křižovnického statku, zničena během třicetileté války. R. 1661 vystavěn komplex hospodářského dvora. V objektu sídlila jízdní pošta s přípřežemi. Okolo r. 1725 areál přestavěn na barokní zájezdní hostinec. Areál je památkově chráněn od roku 1965.

Špýchar je pobočkou Hornického muzea Příbram. Expozice "Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví" je umístěna v barokním špejcharu z r. 1770. Dále je zde archeologická expozice a expozice o působení křižovníků na Knínsku.

Opuštěný Křížovský lom severovýchodně od vrcholu Blaníku není sice chráněnou památkou, ale od r. 2018 je zpřístupněn ochranáři jako ukázka vzácné přírodní lokality. Jsou zde informační panely a ohniště s možností stanování.