Výsledky hledání míst

V r. 1177 zmíněn Ctibor ze Svojšína a synové Oldřich a Beneda, možná jde o jednu z nejstarších tvrzí. V 15. stol. Nalžovských ze Svojšína. Do r. 1443 patří Půtovi z Paběnic (Nalžovský ze Svojšína). Po něm dědí Mikuláš z Nalžov a na S. Jeden z nich je stavitelem novější tvrze, nalezené v r. 2009.

Tvrz vybudována majiteli Kokšína v 15. stol. jako pohodlnější sídlo. Písemně potvrzena až r. 1510. Po roce 1800 přestavěna na pivovar a koncem 19. stol. na rodinné domky. Po roce 1918 při úpravách po požáru některé části zbořeny.

Tvrziště po blíže neznámém sídle založeném ve 14. století snad rodem Krabiců z Veitmile, zřejmě v místech staršího hradiště. Tvrz zanikla v průběhu 16. stol., v současné době dochován šíjový příkop s valem a pahorek po tvrzi.

Tvrziště pravděpodobně rožmberské tvrze ze 13. století, doložené v roce 1378, jako panské sídlo naposled uváděna roku 1390. Poté sloužila jako správní centrum a zanikla v průběhu 16. století.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Tvrz, částečně dochovanou v dnešním domě čp. 1, postavil před rokem 1573 Friedrich ze Salhausen. Residenční funkci ztratila roku 1603. Tvrz během dalších let zchátrala, po roce 1870 byla důkladně přestavěna. Dnes soukromý obytný dům.

Zřícenina tvrze, postavené během 2. pol. 14. stol. Prvně zmiňována r. 1390. Tvrz postavil některý z Tasovců, Jan nebo jeho syn Tas. R. 1447 koupil tvrz Zikmund z Chlévského, Chlévští zde však nesídlili a tak je r. 1569 při prodeji Magdalenou Chlévskou Janu Martinkovskému z Rozseče zmiňována pustá.

Tvrz ze 14. stol. Roku 1653 prodáno Adamu Matyášovi Trautmannsdorfovi, byla přeměněna na sýpku a od té doby chátrá. Jde o čtyřkřídlou dvoupatrovou stavbu obehnanou příkopem, ve kterém byla voda. Přes příkop vede barokní most.

Renesanční tvrz vzniklá jako součást panského dvora kolem roku 1598. Jako občasné vrchnostenské sídlo sloužila do roku 1628, poté sídlo správy statku. Po pozemkové reformě byty, několik utilitárních úprav. Dnes rozdělena na dva domy.

Tečovice se připomínají k roku 1141, kdy v nich jeden lán patřil přerovskému kostelu. Většina však byla světská. Tvrz se v historických pramenech sice neuvádí, ale podle archeologického průzkumu se její vznik datuje někdy po roce 1250.

Původně jednoduchá gotická věžovitá tvrz z 15. stol., renesančně upravená v průběhu druhé poloviny 16. stol. za Volfa Gotharda Perglára a později v polovině 19. stol. částečně zbořena, se zachovanou nejstarší věžovitou částí.

Tvrz prvně zmiňovanou r. 1578 založil asi Bedřich Odkolek z Oujezdce nebo jeho syn Fridrich krátce před tím. Po připojení k panství Lichtenštejnů v 17. století tvrz ztratila význam. Počátkem 18. století budova vyhořela. Dnes slouží potřebám střední odborné školy.

Zaniklá tvrz, která stávala na nevysoké skále. V písemných pramenech není zmiňována, takže její historie nebo bývalá podoba je předmětem pouhých dohadů. Místo je také známé jako Šroubkův hrad. U skály se nachází vstup do štoly z období těžby železné rudy (16.–18. stol.).

Nevelké venkovské sídlo příslušníka nižší šlechty z konce 15. století, renesančně upravené snad za Václava Lehomského ve druhé polovině 16. stol. Tvrz si zachovala svůj vzhled z poloviny 17. stol., kdy statek přešel do majetku rodu Krakovských.

Jádro, valy a příkopy vodního tvrziště nezaznamenaného v pramenech v lese poblíž Kosteleckých Horek. Okrouhlý pahorek jádra obklopen vodním příkopem a valem v sousedství rybníka.