Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována, ale je jisté, že v zaniklé vesnici Svárov tvrz byla. R. 1368 se zmiňuje prodej lesa Hraďišťko, což naznačuje že tvrz již byla pustá. Samotná vesnice se uvádí r. 1381 kdy její část vlastnili Šternberkové.

Tvrz připomínaná poprvé roku 1411 prošla v 16. století důkladnou renesanční přestavbou. Od roku 1633 sloužila hospodářským účelům, po II. světové válce zchátrala až ke zřícení severního křídla a současné devastaci ostatních částí objektu.

Zbytky renezanční tvrze, kterou zřejmě nechal vystavět v 16. stol. Zdeněk Chvalkovský z Hustířan. V r. 1623 bylo panství zkonfiskováno Václavu Zárubovi z Hustířan. Za první republiky se dvůr se stal zbytkovým statkem. V r. 1985 byla větší část tvrze zbořena JZD Dolany, zbytek je soukromým majetkem.

Přestavěná pův. gotická tvrz zřejmě z 2. pol. 14. st., upravovaná po r. 1519 pány z Vidžína a po r. 1648 Baullery, od r. 1757 součást liblínského panství. V 2. pol. 20. st. zchátrala, dnes v soukromém majetku a postupně rekonstruována.

Pův. vodní tvrz prvně doložena r. 1553. Již o 20 let později ztratila význam panského sídla a nadále byla využívána jako hospodářská budova, zejména sklad. Tomuto účelu slouží i v současnosti, kdy je soukromým majetkem.

Svobodný dvůr s pravděpodobným předchůdcem v sídle pánů z Bernartic (tvrzí) je ve vsi doložen již k roku 1374. Dodnes část původního dvora v podobě budov z kamenných zdí zachována ve hmotě domu č. 57 na jižním okraji vsi.

Zřícenina tvrze postavené snad kolem r. 1365 Mikšíkem ze Svojšic. Po něm tvrz získal Václav Ruthar z Malešova a poté byla držena jeho syny, Petrem a Mikulášem. Od pol. 16. stol. tvrz patřila Gerštorfům z Gerštorfu téměř sto let až do období třicetileté války, kdy byla vypálena. Poté pomalu zpustla.

Tvrz byla postavena roku 1366 jako věžovitá, dvoupatrová stavba s dřevěnou nástavbou na krakorcích. Kolem byl vodní příkop s padacím mostem. V 17. stol. byla přestavěna na sýpku.

V r. 1177 zmíněn Ctibor ze Svojšína a synové Oldřich a Beneda, možná jde o jednu z nejstarších tvrzí. V 15. stol. Nalžovských ze Svojšína. Do r. 1443 patří Půtovi z Paběnic (Nalžovský ze Svojšína). Po něm dědí Mikuláš z Nalžov a na S. Jeden z nich je stavitelem novější tvrze, nalezené v r. 2009.

Tvrz vybudována majiteli Kokšína v 15. stol. jako pohodlnější sídlo. Písemně potvrzena až r. 1510. Po roce 1800 přestavěna na pivovar a koncem 19. stol. na rodinné domky. Po roce 1918 při úpravách po požáru některé části zbořeny.

Tvrziště po blíže neznámém sídle založeném ve 14. století snad rodem Krabiců z Veitmile, zřejmě v místech staršího hradiště. Tvrz zanikla v průběhu 16. stol., v současné době dochován šíjový příkop s valem a pahorek po tvrzi.

Tvrziště pravděpodobně rožmberské tvrze ze 13. století, doložené v roce 1378, jako panské sídlo naposled uváděna roku 1390. Poté sloužila jako správní centrum a zanikla v průběhu 16. století.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Tvrz, částečně dochovanou v dnešním domě čp. 1, postavil před rokem 1573 Friedrich ze Salhausen. Residenční funkci ztratila roku 1603. Tvrz během dalších let zchátrala, po roce 1870 byla důkladně přestavěna. Dnes soukromý obytný dům.

Zřícenina tvrze, postavené během 2. pol. 14. stol. Prvně zmiňována r. 1390. Tvrz postavil některý z Tasovců, Jan nebo jeho syn Tas. R. 1447 koupil tvrz Zikmund z Chlévského, Chlévští zde však nesídlili a tak je r. 1569 při prodeji Magdalenou Chlévskou Janu Martinkovskému z Rozseče zmiňována pustá.