Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz ne zcela jasné historie, která pravděpodobně sloužila majitelům Kostelce, jimiž byli v letech 1360-1365 bratři Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce. Tvrz zpustla zřejmě v r. 1458 při obléhání Jihlavy Jiřím z Poděbrad. Dnes se dochoval jen ostrůvek ve zcela zatopené bývalé mokřadní louce.

Kostelecká Lhotka je samota na místě bývalého hospodářského dvora asi 800 m severně od obce Tutleky, jejíž je nyní součástí. Zbytky místní tvrze z počátku 17. století zanikly r. 1957 při budování velkovýkrmny prasat.

Zbytky středověkého hrádku či tvrze neznámého jména i osudů, osídleného dle archeologických nálezů ve 13.-14. st. Na pískovcovém bloku se dochovaly zbytky schodiště, podvalí (zřejmě po věži) a tesaná světnička s chodbou.

Raně barokní zámek byl postaven pravděpodobně v 15. stol. Za Turbů (r. 1767) byl přestavěn do podoby dlouhé, jednopatrové obdélné budovy s dvěma plochými rizality. Dnes je zámek s areálem dlouhodobě bez využití.

Tvrzištní pahorek připomíná tvrz, která byla postavena cca na přel. 13. a 14. stol., kdy vesnice patřila k nothaftským a poté leuchtenberským lénům. Od poč. 15. stol. do 30. l. 17. stol. v majetku Steinbachů ze Steinbachu, kteří postavili poč. 16. stol. ve vsi nové sídlo a tvrz poté zřejmě zanikla.

Netradiční rozhledna nad obcí Kostelní Hlavno vznikla r. 2011 z bývalé vojenské hlásky získané bezúplatně od armády. Vyhlídková plošina ve výši 8 m je přístupná ve stanovené otevírací době a poskytuje výhled na Kokořínsko, Prahu, Říp a České středohoří.

Tvrz vybudoval po roce1380 vedle staršího kostela sv. Martina Ješek Čalín. R. 1526 koupil tvrz Michal Slavata z Chlumu. Tvrz přestala být panským sídlem a začala pustnout. R. 1677 uváděna jako zřícenina. Plochu tvrziště zaujímá dnes rekreační objekt.

Zřícenina věže je posledním zbytkem kostela, připomínaného poprvé 1374 a zbořeného v polovině 18. stol. Větší část věže se zřítila 1. 12. 2002.

Tvrz postavená na počátku 16. stol. R. 1305 se zmiňuje ves v majetku zderazských křižovníků, poté se majitelé často střídali. Od r. 1531 byla tvrz v majetku Koňasů z Vydří. Ti provedli v 16. stol. renesanční přestavbu tvrze. V 17. stol. přístavbou upravena na zámeček. Později sloužila jako sýpka.

Jednopatrová tvrz s okrouhlou věží byla v Košticích postavena nad levým břehem Ohře staroměstským měšťanem Bernátem před rokem 1550. Panství často měnilo majitele, koncem 19. století byla tvrz z větší části zbořena, zbytek byl přestavěn na sýpku. Ta je dnes začleněna do statku a chátrá.

Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.

Barokní kostnice byla postavena v 70. l. 18. stol. knížetem Karlem Maxmiliánem z Dietrichsteina. Jsou zde vyrovnány kosti vojáků, zraněných r. 1746 v bitvě u Střegova, kteří sem byli převezeni (většina zemřela), také kosti místních obyvatel. Dále krucifix z 18. stol. a obrazy (patrně od L. Kasala).

Drobná barokní stavba z roku 1702. Původně součást ohradní zdi hřbitova, který zanikl za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, v posledních letech ji do majetku získala obec Jestřebí a zajistila její opravu. Slouží jako náhrada sousedního zpustlého kostela.

Kostnice postavená na místě starší márnice v letech 1810–1812. Ostatky patří zejména obětem morové epidemie z roku 1772.

Barokní hranolová kostnice s mansardovou střechou z l. 1765–66. Autorem je František Kermer. Obnovena v roce 1896. Uvnitř umístěny kosti ze zrušených hrobů a starší kostnice.