Výsledky hledání míst

V Mlázovech původně stávala od 14. stol. tvrz. Roku 1721 nechal Jan Vilém Bernklau ze Šenrejtu postavit při tvrzi nevelký zámek. Patrovou obdélníkovou budovu s valbovou střechou ozdobenou věžičkou. Při zámku býval park.

Tvrz v obci doložena na poč. 17. st., po r. 1733 přestavěna na barokní zámek. V l. 1883–89 přestavěn v romantickém slohu pseudogotiky. V druhé pol. 20. stol. značně zchátral. Poč. 21. st. zahájeny rekonstrukční práce.

Původně zde zmiňována v r. 1481 sklářská huť. První zmínka o vsi je z r. 1576. V r. 1594 Dominik Schürer z Waldheimu dostává do správy sklárnu a v r. 1598 ve vsi staví kostel a malý ren. zámek. V r. 1612 je z Mlýnic samostatné panství, v r. 1737 se stává součástí lichtenštejskému panství Ruda.

Zámek postavený snad počátkem 17. století jako sídlo majitelů fojtství, pravděpodobně Bedřichem Vogelem. V 18. století pak fojtství vlastnili Antonín Schöpse, po něm Josef Hledík a nakonec Ignác Peschke. Potomci Peschkeů zámek s přestávkami vlastnili až do 20. století.

Barokní zámek, pův. renesanční. Od r. 1627 majetkem rodu Valdštejnů. Koncem 17. stol. byl zámek barokně přestavěn zároveň s konírnami a sallou terrenou. V r. 1833 se zde konala schůzka panovníků Svaté aliance, na které byla upevněna moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska.

Zámek byl středověkou tvrzí, za vlády Přemyslovců přestavěnou na lovecký hrádek.V r. 1487 zbudovali na místě hrádku zámeček Vratislavové z Mitrovic. Ten byl zpustošen třicetiletou válkou a nový majitel na ruinách zámečku vystavěl rozsáhlý zámek.

Zámek nechal postavit ve 2. pol. 19. stol. Rudolf Jan Arnošt Meraviglia-Crivelli. Jednoduchá patrová budova s hlavním průčelím zdobeným středním rizalitem ohraničeným polygonálními palastry. Okna v patře zakončená obloukem, zdobená nadokenní římsou.

Prv. zmín. o patrovém zám. z r. 1778, majitelé: Leopold Fr. Fels z Hartensteinu, r. 1798 Johan J. Kempl, následují rychlé změmy majitelů. R. 1829 Ignác Vyšín k statku připojuje část vsi Herink. Dnes průmyslová výroba uzenin.

Zámek vzrostlý z vodní tvrze vystavěné Volfem Gothartem Perglerem z Perglasu (či jeho synem) po r. 1579. Za 30ti leté válce zde byli ubytováni vojáci Baltazara Marradase. Později majetek Račínů z Račína. Další přestavby v pol. 18. stol.

Dvoukřídlý pozdně barokní zámek z konce 18. stol. V r. 1838 ho získal Rafael Veselý, jeho vnuk ho v letech 1908–9 přestavěl dle projektu D. Jurkoviče. Za zámkem vznikla zahrada a u sev. stěny prosklená veranda. Po r. 1948 bylo v zámku zem. učiliště.

V roce 1707 Vavřinec Eisner zakládá sklářskou osadu Morány se správní jednopatrovou budovou obdélníkového půdorysu. V letech 1840–1841 Martin Plešinger zvyšuje budovu o jedno patro. Kolem roku 1900 Josef Hrubý z Jelení přestavuje Morány na lovecký zámeček. Dnes je zámek v rukou restituentů.

Zámek postaven ve dvou etapách v barokním slohu po roce 1740 a v 70.-80. letech 18. st. Další novobarokní přestavba následovala r. 1925. V 2. pol. 20. stol. ve vlastnictví JZD a postupně zámek zpustl. Dnes v soukromém držení avšak stále zpustlý.

V pozdně renesanční zámek byla přestavěn na starší tvrz v první pol. 17. stol. rodem Magnášů. V roce 1825 byl zámek po požáru obnoven a přestavěn. K budově přiléhá dvůr a rozsáhlý park.

Původně hrad ze 14. stol. Koncem 15. stol. přestavěn na zámek. Portál patří mezi první renesanční památky u nás. Po požáru v r. 1509 rozšiřován. Roku 1643 jej vydrancovali Švédové. V r. 1840 vnitřní zámek (bývalý hrad) vyhořel a byl z větší části stržen.

Zámek nechal postavit v letech 1666 - 1672 Rudolf Jindřich ze Schaumburku. Vznikl přestavbou čtyř renesančních měštanských domů a radnice se sgrafitovými psaníčky a renesančním portálem s letopočtem 1592. Dnes je zde městské muzeum a knihovna.