Výsledky hledání míst

Kostel ze 3. čtvrtiny 13. století s dochovaným raně gotickým pětibokým presbytářem. Poprvé uváděn roku 1348. V roce 1384 vyhořel. Pozdně goticky přestavěn kolem r. 1500. Fasády a interiér upraveny pseudogoticky v 19. století.

Původně gotický farní kostel, poprvé připomínán 1352. Kostel byl upraven v roce 1826, tehdy byla prodloužena loď a přistavěna byla sakristie. Zařízení pochází většinou z 19. století.

Děkanský, původně gotický kostel ze 14. století, zmiňován r. 1382 jako farní. Renesanční věž byla přistavěna r. 1541. V 17. století zbořen. Roku 1700 začala výstavba nového kostela, r. 1705 byla ještě ne zcela dokončená nová stavba vysvěcena.

Původně gotický dřevěný farní kostel, zmiňován r. 1369. Za opata Tomáše Budecia nahrazen kamenným barokním kostelem, pravděpodobně dílem Františka Maxmiliána Kaňky. Věž upravena po požáru v r. 1883.

Na místě starší stavby vznikl v letech 1749–69 velký rokokový kostel s bohatým vnějším dekorem a vnitřním zařízením, bezprostředně následovaný farou zámeckého typu. V současné době prochází rekonstrukcí.

Farní kostel na Masarykově náměstí z l. 1679–84 na místě dřevěného kostela ze 14. stol., zničeného požárem v r. 1661. V l. 1993–99 zrekonstruován.

V jádru pozdně románský kostel z poloviny 13. stol. Ojedinělý doklad vlivu panonské architektury na Moravě. Upravován v 17. stol., výrazně přestavěn r. 1827. Ve zdivu apsidy jsou odkryty románské slepé arkády.

Kostel postaven v l.1697–1703 a po požáru obnoven r.1890. Kostel obehnán zdí osazenou barokními sochami svatých. Tato zeď patří mezi ojedinělé stavby a je zařazena mezi kulturní památky I. kategorie.

Jednolodní barokní kostel z r. 1754 na podlouhlé návsi. V ose přiléhá k lodi na západě hranolová věž, na východě presbytář a sakristie. Vnitřní zařízení barokní.

Barokní kostel Všech Svatých z let 1713–1717 vznikl přestavbou staršího gotického kostela. Za kostelem se rozkládá starý hronovský hřbitov. U kostela stojí pozdně renesanční zvonice z roku 1610.

V obci kostel již r. 1339. Současná klasicistní stavba z počátku 18. stol. - obdélná neorientovaná stavba s odsazeným presbytářem, hranolovou věží v průčelí a čtverhrannou sakristií. R. 1958 zde objevena vzácná socha z konce 14. st., tzv. Šternberská madona (dnes v arcidiecézním muzeu v Olomouci).

Farní kostel zaniklé středověké vsi Vakov byl postaven v první polovině 14. století. Za husitských válek zůstal katolický. Udržován přestal být po odsunu německého obyvatelstva, jeho interiér byl rozkraden či zničen. Na počátku 21. století byl v havarijním stavu a došlo k jeho částečné rekonstrukci.

Barokní kostel Všech svatých nechal v letech 1751-1767 na místě starší stavby vystavět František Jan Nepomuk, hrabě Walderode z Eckhausenu. Spolu s farou z 1. pol. 18. století, hospodářskými přístavbami a sochami v okolí, tvoří kostel charakteristický sakrální celek památkově chráněných staveb.

Pův. gotický jednolodní kostel s pravoúhlým kněžištěm, sakristií po severní straně a západní věží poprvé připomínán v r. 1263. Postaven uprostřed hřbitova, obehnaného ohradní zdí. Je významným dokladem stáří a historie obce. Stavba obsahuje řadu hodnotných středověkých stavebních konstrukcí.

Kostel Všech svatých je památkou pozdně renesanční architektury z roku 1603. Je to jednolodní stavba s polygonálním závěrem a šestibokou věží nad střešním hřebenem. Empírová předsíň byla postavena v roce 1833.