Výsledky hledání míst

Nepřístupný zámek. Původní hájovna byla v baroku či až ve 2. polovině 19. stol. přestavěna na zámek. Budovu znehodnotila socialistická adaptace. Dnes zámek využívá armáda.

Libštejnští z Kolovrat v l.1816-1820 přestavěli renesanční panský dům na empírový zámeček, patrový, podélný, se středním rizalitem s trojúhelným štítem. Posledním majitelům Salm-Salmům po r.1945 zkonfiskován. V r.1957 a po r. 1980 provedeny úpravy.

Zámek prvně zmiň. r. 1398 jako tvrz v majetku Budka z Borotína, později tvrz zpustla (15. stol.), r. 1566 obnovena (A. Feldendorfer). R. 1719 v maj. Freienfelsů, r. 1774 tu nechává Václav z Freienfelsu postavit pozdně barokní zámek. R. 1948 zestátněn, v obd. 1963–2000 zde byl Ústav sociální péče.

Trojkřídlý zámek – bývalý prelatura kláštera augustiniánů. Pozdně barokní budova byla postavena v l. 1760–70. Po zrušení kláštera r. 1785 správní budovou Schwarzenberků, v l. 1939–97 škola.

Původně klášter, vystavěný roku 1682 Janem Bohušem ze Zástřizl. Po zrušení Josefem II. sloužil jako továrna. Až František Xaver Dietrichštejn jej v letech 1819-1826 přestavěl na jeden z nejkrásnějších zámků na Moravě.

Barokní zámecká panská rezidence byla postavena r.1729 rodem Dietrichsteinů, kterým přestal vyhovovat tehdejší hrad. Na stavbu byl použit i materiál z hradu. V nádvoří jsou částečně zachovány arkády, kamenná studna. Dnes zde sídlí Muzeum Boskovicka.

Tvrz připomínaná v r. 1408 v držení Jana Homuta, v 70. letech 16. stol. ji získal Jiří Kaplíř ze Sulevic. V r. 1587 ji koupil Albrecht Pětipeský z Chýš. Po r. 1669 Pachtové z Rájova tvrz přestavěli na barokní zámek. Dnes součást statku.

Na místě zámku stála tvrz uváděná r.1355, v 15. století hrad, přestavěn renesančně v polovině 16. století, v 17. století rozšířen Voračickými. Dnes slouží budova jako základní škola.

Lovecký zámeček přímo na česko-rakouské státní hranici jihovýchodně od Vranova nad Dyjí vznikl před rokem 1799 jako součást krajinných úprav vranovského panství.

Zámek byl přestavěn v barokním slohu ze staršího, renesančního dvora v první polovině 18. stol.

Goticko renesanční tvrz, Postavena Olbramy Brandlínskými ze Štěkře poč. 16. století, později renesančně přestavěna. V 18. st. náležela tvrz klášteru Zlatá Koruna. Přestavěna barokně, poslední úpravy v l. 1934 a 1958.

Dnes zaniklé renesanční letní sídlo těšínských Piastovců bylo postaveno v pol. 16. st. Za Habsburků byl zámek barokně upraven. Majitelem byl také Fridrich Habsburský-Bezručův Markýz Gero. R. 1935 byla část zbořena, 1953 byl odstraněn zbytek.

Gotická tvrz přestavěná na pozdně gotický hrad a později na čtyřkřídlý renesanční zámek, řadu staletí příležitostná rezidence Habsburků s honebním revírem. R. 1873 romanticky upraven. Po r. 1922 bylo v zámku Ředitelství státních lesů a statků.

Zámek postavený na místě někdejšího bratrského sboru v letech 1781–3 (dnešní západní část). Přestavba a rozšíření do současné velikosti 1818–20. Novobarokní přestavba podle projektu A. Dlabače roku 1914. Po roce 1950 dětský domov.

Nevelký jednopatrový klasicistický zámek s rozsáhlou zahradou nechal jako své sídlo po roce 1819 postavit Jan Baier. Jeho syn Heřman Baier jej vlastnil až do poloviny 19. století. V roce 1945 byl zámek, jenž byl zároveň součásti statku, zkonfiskován a přešel do majetku státu. Dnes je využíván jako byty.