Výsledky hledání míst

Areál kostela, zděné zvonice a rozsáhlého hřbitova na hraně terasy nad pravým břehem Ohře, kde do 18. století stávala obec, přemístěná tehdy do dnešní polohy asi 600 m jihozápadně od kostela. Vzhled budov ovlivnila přestavba 1903.

Snad v místech původního kostela slovanské osady byl počátkem 15. století postaven slavonický špitál s kostelem sv. Jana Křtitele. V letech 1620 a 1845 areál vyhořel, špitál změněn na obytný dům. Kostel opraven 1995, bez využití opět chátrá.

Původně románský kostel z let 1220–30 byl přestavěn goticky roku 1419, manýristicky v první polovině 17. století a pozdně barokně roku 1780. Součástí areálu je bývalý hřbitov s kaplí sv. Barbory a fara s rozlehlým dvorem.

Původně románský kostel v Bílkově stojí na nejvyšším místě někdejšího hradního ostrohu. Rozšíření ve 13.–14. století, po zničení hradu opevněn. Kamenná věž 1803, loď zaklenuta 1844. Obklopen hřbitovem, dominanta celé vsi.

Barokní bezvěžová dřevěná stavba kostela sv. Jana Křtitele z r. 1746 přestavěná ze staršího kostelíka. Kolem kostela hřbitov a ohradní kamenná, na sucho kladená ohradní zeď z počátku 18. stol. Kostel i hřbitov se zdí vedeny jako chráněné památky.

Románský kostel sv. Jana Křtitele tvořila velká románská rotunda s apsidou a věží z 1. čtvrtiny 13. stol. Byl barokně upraven a doplněn západní přístavbou. Sakristie pochází z roku 1840.

Od r.1487 stávala na místě dnešního kostela kaple sv. Ondřeje, povýšená r. 1503 na farní kostel. Roku 1700 vystavěn nový kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Při stavbě využito zdivo původního kostela, věž vystavěna nová. Kostel rozšířen v roce 1875.

Farní kostel sv. Jana Křtitele byl založen kolem roku 1300 v gotickém slohu. Z této doby se zachovalo kněžiště a několik architektonických detailů. V roce 1790 byl barokně přestaven a rozšířen. Ve 30. letech 20. století byl kostel opraven.

Na místě kostela pocházejícího ze 13. stol v letech 1696–1702 vystavěn ranně barokní kostel. Před kostelem sousoší sv. Trojice pocházející z roku 1764. Kolem kostela se do roku 1812 rozprostíral hřbitov.

Hřbitovní kostel byl postaven v gotickém slohu někdy v 1. pol. 16. stol. Najisto stál r. 1560 (letopočet na zvonu). Je možné, že stojí na základech staršího kostela (zmiň. r. 1371, neznámá lokace). V l. 1686 a 1748 byl stavebně upravován. Interiér zničen přestavbou na smuteční síň v 80. l. 20. stol.

Původně gotický jednolodní kostel z 2. pol. 14. stol. Jako kostel farní připomínám již r. 1352. V 18. stol. kostel zachvátil požár, následně byl přestaven. Poslední oprava r. 1907. U kostela hřbitov, sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.

Jako náhrada staršího hřbitovního a špitálního kostela byl roku 1844 postaven klasicistní objekt, orientovaný k severu (arch. Josef Sandner). Dodnes se jihozápadně od něj nachází bývalý starý hřbitov, upravený na park.

Původně raně gotický kostel, přestavěný v letech 1613–16. Tehdy vznikla i hřbitovní kaple a brána. Za třicetileté války byl areál změněn v opevněnou základnu Švédů. Roku 1708 přistavěna západní hranolová věž. Po roce 1945 areál zchátral, kostel nedávno opraven.

Pozdně barokní kostel z l. 1754–63 s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, ke kterému přiléhá hranolová věž. Dřívější dřevěný kostel připomínán již r. 1612. U kostela se nachází hřbitov a márnice. Sochy uvnitř kostela jsou dokladem kultu českých národních světců v poněmčeném pohraničí.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.