Výsledky hledání míst

Pozdně barokní kostel z l. 1790–92, postavený na místě dřevěné kaple z r. 1787. Zařízení ve stylu lidového baroka a klasicismu.

Kostel z doby po roce 1300, 1498 přestavěn na hradní kapli, obnoven v roce 1786. Restaurován v roce 1907 a na počátku 21. století.

Kostel původně hřbitovní z r.1555. Hřbitov zrušen roku 1950. Kostelní zvony z r.1830. Oltářní obraz z r.1881. Kostel měl být zbourán za knížete Liechtenštejna při stavbě Plumlovského zámku. Do r.1804 u kostela stával větrný mlýn.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice ve Vratislavicích nad Nisou byl postaven v letech 1700-1701 podle plánů Marka Antonia Canevalleho na místě starší stavby z r. 1563. Od r. 1764 je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

První kostel, románský, později goticky přestavěný, byl postaven r.1237. Při stavbě nového kostela přestavěn na faru. Současný chrám Nejsvětější Trojice postaven v l.1750–57. I přes pozdější opravy, jeho podoba z doby výstavby zůstala nezměněna.

Římskokatolický kostel z l.1788–89. Vystavěn v tzv. pololidovém slohu připomínajícím baroko. Od r.1999 kulturní památkou ČR. Část zařízení pochází ze zrušeného kláštera ve Fulneku. Nadoltářní obraz od B. Herberta z r.1706.

Kostel Nejsvětější Trojice v Českém Brodu je hřbitovní kostel, postavený za městskými hradbami v letech 1560 – 62. Je ukázkou české raně renesanční sakrální stavby, jejíž podoba je ovlivněna doznívající gotikou.

Barokní jednolodní kostel Nejsvětější Trojice z r.1752 v obci Albrechtice u Rýmařova s hranolovou zvonicí nad západním vstupním průčelím. V 19. století vestavěna hudební kruchta. Postavený na místě staršího vyhořelého kostela.

Původně raně gotický kostel (portál v severní stěně lodi), rozšířený v renesanci a v baroku. Po polovině 19. století byla přistavěna věžička v průčelí a v nynější podobě vystavěna samostatně stojící zvonice.

K původnímu dřevěnému kostelu byla v letech 1604–1605 přistavěna zděná renesanční věž. Zchátralý dřevěný kostel zbourán a v letech 1769–1772 k věži přistavěn kostel ve slohu vrcholného baroka s prvky rokoka. Po požáru v r.1820 byl obnoven r.1830.

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Pozdně románský kostel s apsidou, pravoúhlým kněžištěm a částí lodi, pocházející z počátku 13. století. Pozdější zaklenutí lodi a další úpravy barokní z počátku 18. století. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Barokní kostel dal postavit v l. 1698–1712 hrabě Heřman Jakub Černín (arch. G. B. Alliprandi) na místě pův. dřevěné kaple (14. stol.). Poutní kostel byl v 1. pol. 19. stol. upraven na hřbitovní (zbořen ambit a jedna postranní kaple). V 2. pol. 20. stol. silně zchátral, zrekonstruován v l. 2004–05.

Původně hřbitovní luteránský kostel z let 1601–20 byl barokně přestavěn v l. 1717–18 dle plánů arch. M. Rosiho. Kostel je jednolodní stavba, v západním průčelí dvě barok. věže. Vybavení kostela je barokní, hlavní oltář s barok. malbami je z 1. čtvrtiny 18. století. Hřbitov byl později zrušen.

Roku 1776 vystavěna v kaple, v letech 1935–36 přestavěna na kostel. Podoba stejná do současnosti – drobná podélná stavba, která je vystavěna podél severojižní osy. Kněžiště je odsazené, ukončené rovnoběžně. U západní zdi hranolová věž, k východní zdi přiléhá sakristie. Hlavní oltář dřevěný.