Výsledky hledání míst

Gotický hrad je poprvé uváděn r. 1360, kdy patřil Albertu ze Šternberka. Hrad r. 1449 stavové vykoupili a postoupili ho čtveřici šlechticů. Byl opuštěn teprve po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a r. 1517 se uvádí jako pustý.

Skromné pozůstatky skalního hradu založeného pravděpodobně ve 13. století. Roku 1318 zde pobýval Půta z Vidimi. Doba zániku hradu není známa. Do dnes dochována jedna tesaná místnůstka, cisterna a draže po trámech.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Hrad pánů ze Žeberka, založen po pol. 13. stol. Zčásti dřevěnou stavbu nahradil na poč. 2. čtvrtiny 14. stol. nedaleký Nový Žeberk a za pánů z Bergova byl starý hrad po r. 1383 zřejmě definitivně opuštěn. Zachovány valy, příkopy a malé zbytky zdiva.

Zřícenina hradu pánů ze Štědré z 2. pol. 14. st. Za Jindřicha z Plavna r. 1418 dobyt vojskem Václava IV. Za Gutštejnů po r. 1488 opuštěn. Dochovány zbytky hradeb, cisterna a valeně klenuté sklepy paláce, na předhradí předsunutá bašta.

Romanticky upravený gotický hrad s vestavěným renesančním zámkem. Poničen za husitských válek, za třicetileté války a požárem roku 1578. Opraven a přestavěn roku 1886 za Jana ll. z Lichtenštejna. Dnes hrad spravuje Vlastivědné muzeum v Olomouci.

Pouhé zbytky zdiva zůstaly po hradu, patřícím zřejmě pánům ze Šternberka. Jeho historie trvala jen desítky let. Stával na ostrožně ze dvou stran obklopený hlubokým srázem. Jeho definitivní konec nastal po stavbě silnice Opava-Olomouc v letech 1775-7.

Opevněná středověká formace, pravděpodobně předchůdce hrádku Šilperku, snad původní sídlo pozdějšího lapky Ješka ze Šilperku. Sídelní doba asi pouze první pol. 14.století. Písemné prameny k hrádku neznáme, ani jeho přesnou souvislost s vedlejšími středověkými lokalitami.

Zřícenina skal. hradu. Přip. r. 1431 jako maj. Beneše z Vartemberka. R. 1453 zmiň. jako manské sídlo. Brzy poté zřejmě zanikl. R. 1760 zde zřízena poustevna, fungující do r. 1773. Hrad byl zal. na strmém pískovcovém suku, od něhož získal i své jméno.

Hrad z 1. poloviny 14. století, zanikl kolem poloviny 15. století. V jádru jsou patrné základy věžovité stavby a část hradební zdi, v předpolí bývalo velké předhradí.

Románsko-gotický hrad ze 13. století založený Bavory ze Strakonic. Část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243). Rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně.

Reliéfní pozůstatky netypického hradu založeného kolem roku 1282 Benešem ze Štítiny, opuštěného ve 2.pol. 14. stol., zaniklého požárem. Na hradě nalezen soubor luxusních keramických a kovových artefaktů.

Hrad z konce 13. stol. Po 30leté válce zbyla jen mohutná válcová věž. V roce 1899 získal hradní zříceninu KČT a z hradní věže se stává rozhledna. Ve 20. letech 20. stol. byla na základech hradního paláce postavena turistická útulna.

Zbytky příkopů a valů sídla mimořádné velikosti v místě hřbitova. Hrad byl založen v r. 1353, pány ze Strání, bratry Pavlem a Ctiborem. Za husitských válek byl zpustošen. V r. 1502 skončil v rukou Jana z Kunovic a byl připojen k ostrožskému panství. Následně byl opuštěn.

Zbytky gotického hradu s plášťovou zdí, který vystavěli Rožmberkové v polovině 14. století jako mocenské centrum svých zdejších držav. Po husitských válkách uváděn jako pustý. Dnes je patrný příkop s valem a zbytky zdí, stojí zde budova bývalé fary.