Výsledky hledání míst

Původně pozdně gotický hrad. Při výbuchu prachárny v severovýchodní věži v r. 1551 hrad značně poškozen. Poté se mění v renesanční zámek. Za třicetileté války pobořen. V letech 1902-1911 došlo k romantizující obnově.

Hrad byl postaven v pol. 13. st. za vlády Přemysla Otakara II. Majiteli byli páni z Bukové. Zanikl už v počátku 14. století, kdy jej zřejmě nahradil nedaleký Mitrov. Dodnes je patrný příkop, zbytek věže, paláce, hradeb a hospodářských budov.

Nevýrazná zřícenina hradu z 1. poloviny 14. století. Pobořen zřejmě za válek krále Jiřího s uherským králem Matyášem. Od roku 1481 uváděn jako pustý.

Hrádek, lidově zvaný Burgstein, byl založen asi na přelomu 13.–14. stol., pravděpodobně za Jiljího ze Švábenic a na Úsově či jeho synem. Existence sídla však neměla dlouhého trvání, proto zřejmě neexistují písemné záznamy. V místě asi původně dřevěného hrádku jsou dochovány valy a vylámané příkopy.

Hrad existoval od 2.pol. 13. st. do pol. 14. st. Byl centrem kolonizace zdejší krajiny. Dodnes je ve zřícenině znatelná studna v příkopu pod věží. Zajímavostí jsou hrázky kamení vymezující políčka prvních obyvatel nedaleko pod hradem.

Hrad z 2. poloviny 15. století. Roku 1632 vypálen a vydrancován. V 17. století se z něj stala zřícenina. Dnes dochovány pouze nečetné zbytky roztroušené v zástavbě

Terénní zbytky nevelkého sídla založeného ve 13. století a zaniklého požárem ve století 14. Tvořilo jej lehce opevněné jádro oddělené od šíje valem a příkopem. Hnavní stavbou byla dřevěná věž na kamenné podezdívce.

Zaniklý hrad poprvé zmiňovaný v 1. polovině 11. století. Od poloviny 13. století byl významným centrem královské a později markraběcí vlády na jižní Moravě. Patrně roku 1423 byl dobyt a pobořen husity, od roku 1435 se uvádí jako pustý.

Skromné zbytky gotického hradu nad Dalešickou přehradou, založeného koncem 13. století snad Sezemou z Bukoviny. Hrad dobyt a pobořen před rokem 1417 za markraběcích válek.

Skalní hrad založil pravděpodobně na sklonku 14. století Jindřich Berka z Dubé. Jediná písemná zpráva o hradu je z roku 1402, kdy se majitelem stal Václav Berka z Dubé. Již koncem 16. století jej připomíná jen jméno Čapský důl.

Poprvé se hrad připomíná k roku 1318. Roku 1404 zemská hotovost pod vedením arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka hrad dobyla a zbořila. Dnes zde stojí pouze skromné zbytky zdí.

Pouhé terénní náznaky zůstaly po skalním hradu z 13.-15. st. Ve skále zůstal 3 m příkop. Dříve zde stály obytné budovy, na největším skalisku nad říčkou pozorovatelna, na obou hlavních kupách strážní věže. Hrad měl dřevěnou i kamennou konstrukci.

Rozlehlé opevnění na stejnojmenném homolovitém návrší. Dochováno torzo bašty a valy a příkopy vnějšího opevnění. Stavba datována do druhé čtvrtiny 15. století, r. 1428 patřila Pernštejnům. Před polovinou 15. století opuštěna a spálena.

Sídlo bylo vybudováno na konci 12. století nebo na počátku 13. století. Celý skalnatý hřeben byl obehnán vysokou hradbou, jejíž základy se zachovaly podnes. Byla zde vybudována i čtyřapsidová románská rotunda. Hrad byl rozbořen v husitských válkách.

Terénní zbytky malého dřevěného hradu v severní části pískovcového útvaru tzv. Šourkovy věže. Založen na přel. 13. a 14. st. Dochovala se nepřístupná do skály zasekaná cisterna, zbytky tesaného přístupu a kapsy po ukotvení trámů.