Výsledky hledání míst

Světoznámá archeologická lokalita pravěkého člověka-Homo predmostenzis, s travertinovou plastikou „Sonda do pravěku“, „Památníkem lovců mamutů“ a vlastivědnou stezkou „Předmostím až do pravěku“ vybavenou informačními tabulemi.

Experimentální archeologický skanzen budovaný od r. 1981 jako součást výzkumného programu. Podle půdorysů odkrytých při archeologickém výzkumu byly postaveny různé typy staveb a zařízení z období 4. tis. př. n. l – 9. stol. n. l., za použití autentických materiálů, nástrojů a stavebních postupů.

Isarno bylo založeno r. 1999. V letech 2009-2012 chátralo. Dnes ho spravuje sdružení Keltoi. Keltská osada se nachází v Letovicích v bývalém lomu a ukazuje, jak před dvěma tisíci lety žili Keltové. Její název je odvozen od starého keltského názvu pro železo.

Rekonstrukce bývlého přemyslovského hradiště ranného středověku 10. - 13. století na vrchu sv. Ján v památkové zóně v Netolicích. První zmínka o netolickém hradě pochází z Kosmovy kroniky v roce 981.

Archeologický park Pavlov, postavený z podstatné části pod zemí, byl vybudován v letech 2014-2016 na místě archeologického naleziště a dokumentuje nálezy z doby lovců mamutů. Dne 28. května 2016 byl otevřen veřejnosti.

V místě původního velkomoravského osídlení byl vybudován archeoskanzen. Zachycuje hypotetickou rekonstrukci sídliště rozděleného na mocenskou, fortifikační, církevní a hospodářskou část. Jsou zde naučná představení, pokusné tavby kovů, výroba keramiky, zemědělská výroba i archeologický výzkum.

Původně gotická tvrz, poprvé výslovně připomínaná r. 1447. Její počátky můžeme pravděpodobně klást do 1. pol. 14. století, neboť v r. 1349 se Archlebov již nazýval městečkem. Roku 1460 je připomínáno již jen tvrziště; tvrz stávala v místech dnešního kostela sv. Šebestiána a Rocha. Zcela zanikla.

Budova arcibiskupské konzistoře byla postavena na popud biskupa Karla Lichtenštejna a kardinála Bauera r. 1681. Přestavbou v neobarokním stylu prošla v l. 1908–09 (arch. Jaroslav Kovář st.). Ve dvoře zajímavá vozovna kočárů. Dnes v části budovy sídlí Maltézská pomoc o.p.s. Diecézní centrum Olomouc.

V místech nynějšího semináře stával r. 1227 dominikánský klášter. R. 1790 seminář umístěn do bývalého dominikánského kláštera. Poč. 19. stol. zavedeno vyučování v českém jazyku. Roku 1950 uzavřen komunistickým režimem a zrušen. R. 1968 seminář obnoven a r. 1974 opět zrušen. Nové otevření r. 1990.

Palác stavěn od r.1516 do osmdesátých letech 16.st. V průběhu třicetileté vlky poškozen. Přestavba biskupského paláce trvala od roku 1665. Vnitřní dispozice upravovaná v letech 1837 – 1853. Úpravy provedeny i po požáru roku 1904.

Rezidence arcibiskupů z šedesátých let 16. století, sídlil zde první pohusitský pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice. Vrcholně renezanční stavba zbarokizována 1675-84 J.B. Matheyem, pozdně barokní vzhled z úprav J. Wircha 1764-5.

První zmínka o pivovaru v zázemí hradu ze 16. stol. Na poč.17. stol. jej vlastní město, po r. 1684 pražské arcibiskupství. Fungoval do 1. sv. války, arcibiskupství jej vlastnilo do konce 2. sv. války. Poté upraven na průmyslový areál.

Farnost připomínána již roku 1352. R. 1588 vystavěna farní budova a pak nově v letech 1804 – 1807. Patrová, jednoduchá budova s mansardovou střechou. R. 1937 povýšena na arciděkanství. V současnosti sídlo Arciděkanského úřadu.

Barokní palácová stavba v západní frontě plzeňského náměstí je nástupcem gotického domu, kde duchovní instituce sídlily od 14. století. Stavba s průčelím od Jakuba Augustona slouží od roku 1993 jako biskupská residence.

Raně barokní stavba zámeckého charakteru nahradila v letech 1689–1694 podle projektu G. Broggia původní budovy kapituly, r. 1827 bylo staticky zajištěno jižní průčelí. Trojkřídlý objekt opraven důkladně r. 1958, fasády v 90. letech 20. století. Zdobná brána do nádvoří z r. 1701 stojí v Máchově ul.