Výsledky hledání míst

Barokní jednolodní kostel sv. Jana Křtitele vystavěný v l. 1740-1746 hrabětem Mikulášem Taafem jako náhrada za starý nevyhovující kostelík zmiňovaný již po pol. 14. stol. Kostelu dominuje vysoká čtvercová věž s bání. Ve věži dochován cenný zvon z 15. století.

Gotický kostel založen před r. 1361 uprostřed hřbitova. V 16. st. přestavěn včetně případného snesení klenby. Křídlový oltář s obrazem Krista z roku 1533. Přestavěn r. 1544 (dřevěná zvonice), r. 1769 (zbořena sakristie), před r. 1840 (předsíň, nová sakristie). Před kostelem kamenný kříž z roku 1876.

Monumentální trojlodní novogotická bazilika sv. Jana Křtitele v Sudicích postavena v letech 1904-1906 z červených cihel a kamene místo staršího dřevěného. Stavěl ji Josef Seyfried z Kravař. Má status římskokatolického farního kostela a slouží se tu pravidelné bohoslužby.

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1593 na místě starší kaple, snad stejného zasvěcení. Je trojlodní, s trojboce uzavřeným presbytářem. Sakristie na levé straně presbytáře byla pravděpodobně dostavěna v roce 1693. V interiéru chrámu se dochovala dřevěná, bohatě zdobená raně barokní kruchta.

Kostel dostavěn r. 1787. Velkou rekonstrukcí prošel r. 1820. Dalšími rekonstrukcemi prošel r. 1901 a v letech 1925-1929. Svou nynější podobu získal v 70. letech 20. stol. Jednolodní stavba s mírně odsazeným trojbokým závěrem, osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí.

První písemná zmínka o Bohuňovicích je z r. 1078. Obec tvoří tři části Bohuňovice, Moravské Loděnice a Trusovice, jež byly až do roku 1960 samostatnými obcemy. V severní části obce stojí farní barokní kostel svatého sv. Jana Křtitele postavený koncem 1. poloviny 18. stol.

Goticko-renesanční stavba, jejíž výstavba proběhla v první pol. 14. stol. Věž přistavěna v 15. stol. a zvýšena v 17. stol. Kostel obklopen hřbitovem dodnes funkčním. Na stěně u kazatelny náhrobní deska z poč. 17. stol.

Raně barokní kostel dal na místě původní románské svatyně (připomínaná r. 1345, vyhořela r. 1629) postavit v l. 1639–41 hrabě Jan Baptista z Werdenbergu. Stavba si téměř zachovala původní dispozici na půdorysu kříže, interiér byl v 18. stol. několikrát upravován. Poslední úpravy na poč. 20. století.

Jako náhrada staršího hřbitovního a špitálního kostela byl roku 1844 postaven klasicistní objekt, orientovaný k severu (arch. Josef Sandner). Dodnes se jihozápadně od něj nachází bývalý starý hřbitov, upravený na park.

Původně raně gotický kostel, přestavěný v letech 1613–16. Tehdy vznikla i hřbitovní kaple a brána. Za třicetileté války byl areál změněn v opevněnou základnu Švédů. Roku 1708 přistavěna západní hranolová věž. Po roce 1945 areál zchátral, kostel nedávno opraven.

Pozdně barokní kostel z l. 1754–63 s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, ke kterému přiléhá hranolová věž. Dřívější dřevěný kostel připomínán již r. 1612. U kostela se nachází hřbitov a márnice. Sochy uvnitř kostela jsou dokladem kultu českých národních světců v poněmčeném pohraničí.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Farní kostel sv. Jana Křtitele se vzpomíná od 13. stol. Později přistavěna renesanční věž. V 17. stol. barokně přestavěn. Po r. 1733 sloužil jako filiální. V r. 1784 byl odsvěcen a sloužil jako skladiště. Od r. 1920 nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská.

Renesanční kostel s gotizujícími prvky (hrotitě zaklenutá okna apod.) údajně z roku 1567.

Poutní kostel na Makové Hoře postaven v letech 1719-1722 italským architektem Canevallem z podnětu Jana Felixe Chanovského-Kaselovského z Dlouhé Vsi. Vysvěcen 5. října 1723 pražským biskupem J. R. Špork.