Výsledky hledání míst

Renesanční zámek byl postaven v 17. století. na místě straší tvrze ze 14. století. Dnešní podobu většinou patrové, v podstatě dvoukřídlé, částečně přízemní stavby nepravidelného půdorysu získal při opravách roku 1950.

Gotický hrad založený Benešem z Vartemberka před r. 1349, po r. 1370 radikálně přestavěn. R.1524 v držení Biberštejnů, renesanční přestavba. V 16. století za Lobkoviců nové hosp. budovy. Konec rezidenční funkce r. 1590 za Oldřicha Felixe z Lobkovic.

Jen dřevěný kříž a česko-německá modlitba připomínají místo, kde stával kostel vsi Košťálkov (Gottschallings) při rakouské hranici. Ves byla po vysídlení Němců a zřízení nepřístupného hraničního pásma stejně jako řada dalších v okolí zničena r. 1953 československou armádou.

Zdaleka viditelné zbytky hradu, založeného snad Házmburky ve 14. st., poté v majetku Kaplířů ze Sulevic, r. 1422 obléhán husity. V 16. st. opuštěn, na poč. 17. st. uváděn jako pustý. Zachovány zbytky věžovitého paláce a opevnění.

Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.

Lovecký zámeček postavil v r. 1864 architekt ing. Sigmund. V pol. 19. stol. byl zámeček letním sídlem knížecí rodiny Lobkowiczů. Po r. 1950 bylo v zámečku učiliště státních lesů. Dnes zde působí s.r.o. Košťany Holding.

Kaple sv. Filomény v Bošíně pochází z r. 1854. Má status filiálního kostela v římskokatolické farnosti Choceň a konají se v ní jednou měsíčně bohoslužby. Není památkově chráněná.

Na místě kaple vystavěné v roce 1728 byl roku 1879 vystavěn v pseudorománském slohu kostel Andělů strážných.

Evangelický kostel v Ústí nad Labem byl postaven v letech 1904–06. Nahradil první modlitebnu, zřízenou po úplném zrovnoprávnění nekatolíků. Stavba spolufinancovaná souvěrci z Německa postavena v novorománském stylu, vnitřní zařízení s názvuky secese.

Kostel z let 1685–94 nechal postavit pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna podle návrhu architekta Jana Babtisty Matheyho. Opravován byl poprvé v roce 1763 po sedmileté válce, důkladně byl renovován také ke konci 19. století.

Kostel v Kovářské vznikl v letech 1709–10 rozšířením kaple neznámého stáří, nedávno opraven. Součástí areálu je mariánský sloup z roku 1706, pozdně barokní fara a zdevastovaný hrázděný dům městského charakteru. Budovy areálu tvoří malé náměstíčko.

Původně gotický kostel se připomíná zápisem v matrice míšeňského biskupství roku 1346, vznikl zřejmě při vysazení vsi asi 100 let předtím. Současný vzhled mu daly přestavby v 18. století (zejména presbytář, věž a vnější fasáda). Obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí, postavenou před rokem 1728.

Kostel Bolestné Panny Marie v Kobeřicích byl vystavěn roku 1785. Barokní stavba s obdélnou lodí, půlkruhovým závěrem a čtyřbokou sakristií, nad jižním průčelím zvonová vížka. Před kostelem stojí sousoší Piety.

Tzv. Kostelíček byl postaven roku 1710 podle plánu neznámého architekta stavitelem J. Pešinou místo dřevěné kaple z doby před 1670. Zrušen 1787, obnoven 1791, opraven 1902–6 J. Urbanem. Po II. světové válce opuštěn, v posledních letech velká oprava.

Ekumenický kostel v obci Budislav, stavba zahájena v roce 1995 v bývalém pískovcovém lomu, vysvěcen v roce 2003. O rok později byl vysvěcen zvon. Půdorys kostela připomíná lidské srdce, stěny zdobí křížová chodba, oltář je z pískovce.