Výsledky hledání míst

Tvrz se poprvé uvádí v r.1600. V roce 1618 ji získal Vilém Dvořecký. V r.1677 byla již pustá, neboť v r.1661 při velkém požáru městečka vyhořela a nebyla již obnovena.

Ves Nadslav byla prvně připomínána roku 1361. V letech 1363–1378 za Zdenka z Nadslavi existovala tvrz jakožto sídlo vladyků. Písemné prameny o tvrzi chybějí. Zanikla pravděpodobně ke konci 14. století.

Nepatrný zbytek tvrze ze 14. století na zahradě domu č.p. 8.

Tvrz se připomíná až roku 1526. Vznikla z důvodu ochrany vedle stojícího hamru, takže nebyla klasickým sídlem šlechty. Později byla tvrz využívaná jako usedlost, ale omezený prostor a zhoršená přístupnost vedly k jejímu definitivnímu opuštění.

Zaniklá tvrz je prvně zmiňována r. 1366 (dle archeol. výzkumu stála již ve 13. stol.). Nejvýznamnějšími držiteli byli r. 1386 Heralt z Kunštátu a v l. 1420–1460 páni z Tvorkova. Po r. 1511 byla vybudovaná nová tvrz na jiném místě a tato zanikla. Místo nové tvrze bylo protipovodňově upraveno.

Zachovalé torzo věže tvrze ze 14.století, dnes slouží pro účely bydlení jako soukromý majetek.

Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.

Upravená budova gotické tvrze ze 14. st., doložené k r. 1436 za Václava z Klenové. Od poč. 17. st. statek připojen k Červeným Pečkám a tvrz využívána jen hospodářsky. Trojkřídlá patrová budova obsahuje část původní dispozice, pův. okna a omítky.

Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.

Zaniklá tvrz, kterou patrně vystavěl Šťastný z Korotína, jenž získal Nedachlebice s pustým tvrzištěm r. 1521. Samotné tvrziště se uvádí už r. 1517. Po připojení k Uherskému Brodu počátkem 17. stol. tvrz ztratila sídelní funkci a sloužila provozu přilehlého dvora. Dnes jen patrná vyvýšenina.

Zříceniny nevelkého hrádku založeného na počátku 15. století. Hrádek vlastnili Albert a Ratmír z Melechova. Po připojení k Lipnickému zboží v 15. stol. Janem Trčkou z Lípy byl hrad opuštěn a začal chátrat.

Tvrz byla postavena v 2. pol. 14. stol., snad Zdislavem Němcem z Němčic, nebo zač. 15. stol. Broumem z Němčic. Později časté střídání majitelů. R. 1668 připojena Maxmiliánem Valentinem z Martinic k plánickému panství a nebyla již obývána, později byla až na vstupní věž zbořena.

Zaniklá tvrz. Byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol., neboť je zmiňována r. 1416 při prodeji majetku Annou z Chotěrad Janovi z Bohušic. Jan tvrz hned prodal Mikuláši Florštetovi z Dunajovic, ten ji prodal r. 1447 Lickovi z Plavče. V 16. stol. byla tvrz připojena k Jevišovicím a brzy poté zanikla.

Původní středověká tvrz přestavěna v renesančním slohu vladykem Kryštofem starším Huberckem z Belnsdorfu.

Zachované mohutné (8 m široké a 4 m hluboké) příkopy a valy bývalé gotické tvrze, zvané též Blažkův zámek, v lese u vsi Nemojov. Patřila pánům z Vokova, zpustla v 16. století.