Výsledky hledání míst

Původně gotický farní kostel sv. Michaela Archanděla pochází z první poloviny 14. století. Za husitských válek pobořen. Od r. 1608 luteránský. Za třicetileté války pobořen Švédy. V letech 1651-1653 přestavěn barokně, v letech 1814-1815 klasicistně. Po roce 1945 chátral, opravy začaly v roce 2006.

Současný barokní kostel zasvěcený sv. Michaelu archandělovi byl vybudován v letech 1716-1718 nákladem patrona kardinála Wolfganga Hanibala Schrattenbacha. Opravu nestabilního průčelí a věže provedl arcibiskup olomoucký Bedřich Fürstenberg r. 1859. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Areál kostela, zvonice a hřbitova s ohradní zdí v centru obce. Původní kostel během třicetileté války zbořen. Znovu vystavěn v 1. polovině 17. století, s přestavbami v 18. a 19. století. Kostel jednolodní s pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií, krytý sedlovou střechou; vedle patrová zvonice.

Novogotický kostel sv. Michaela archanděla v Oloví pochází z let 1901-1902 a byl postaven na místě starého renesančního kostela ze 16. století. Od r. 1999 se v něm pro havarijní stav nekonají bohoslužby. Od r. 2000 je prohlášen za kulturní památku ČR a je postupně opravován.

Původní farní kostel hrabišického města se připomíná poprvé roku 1384. Dnešní stavba vznikla po požáru roku 1567 (dokončena 1572), byla provedena ve slohu saské renesance. Úpravy po dalších požárech změnily vzhled stavby na barokní. V tomto slohu je provedena i většina vnitřního zařízení.

První zmínka o kostele sv. Michaela Archanděla je z r. 1222. Dříve stál na dnes již zaniklém hřbitově. U kostela stojí dřevěná barokní zvonička ze 17.st, se zvonem z r. 1482. Na okolním pozemku se z dřívějších dob zachovalo několik náhrobků. Nynější novorománský vzhled pochází z 2. poloviny 19. st.

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel sv. Michala postavený v 2. pol. 17. století ve vsi Medvědovce u Mukačeva na tehdejší Podkarpatské Rusi. Do Prahy byl přenesen v roce 1929. Celodřevěná roubená stavba bojkovského typu má tři věže s cibulovitými báněmi a střechu krytou šindelem.

Původně románský kostel byl zásadně přestavěn na halové trojlodí v letech 1348–80. Po roce 1636 klášterní (servité), při barokní přestavbě po roce 1769 zachována dolní části západní a jižní stěny. Zrušen 1786, od té doby utilitární využití, od 90. let 20. století zvrhlá presentace historie Prahy.

Původně románská stavba s cenným pozdně got. presbyteriem se síťovou klenbou a hlavní lodí, jejíž raně barokní podoba pochází z doby klem r. 1642. Od r. 1624 patřil jezuitům. Vedle kostela zvonice z l. 1692–1852.

Pozdně románský jednolodní kostelík ze 13. století, bezslohově upravený v polovině 19. stol. Kostelík má půlkruhovou apsidu a na západě hranolovou věž. Nástěnné malby provedl J. Heřman v roce 1855.

Kostel sv. Michala, původně evangelický, byl vystavěn v letech 1612-14. . Roku 1694 byl rozšířen a přestavěn v renesančním slohu. Další přestavby prodělal po roce 1852 a 1907. Cenný je převážně renesanční interiér kostela.

Částečně zachovalé terénní náznaky oválného areálu hřbitova a zaniklého kostela sv. Michala, vystavěného nejpozději do pol. 15. stol. V r. 1806 dřevěný kostel vyhořel a byl obnoven na jiném místě. Areál sloužil jako hřbitov až do pol. 19. století než byl přeměněn v sad.

Barokní kostel sv. Michala byl postaven v roce 1787 na místě staršího kostela, ze kterého se zachovalo jádro věže v západním průčelí. Někdy před pol. 19. stol. byl kostel stavebně upraven. Kostel časem značně zchátral, Od r. 2009 je v majetku Jiřího Halouzky, který plánuje památku opravit.

Trojlodní renesanční stavba s pozdně gotickým jádrem. V letech 1609–18 upraven a v r. 1688 rozšířen o Růžencovou kapli. Po požáru v r. 1790 opraven.

Kostel sv. Michala v klasicistní podobě, kterou získal po přestavbě v letech 1793 – 1795. Jádro kostela je staršího data, o čemž svědčí jeho pozdně renesanční věž.