Výsledky hledání míst

Prvně zmiň. v pramenech r. 1542 jako tvrz. Od Týřovských z Ensidle ji r. 1619 koupila Markéta Hrobčická z Roupova. R. 1781 ji František Antonín Nostic nechal přestavět na zámek. Od r. 1880 v držení Fürstenberků. Zámek později využíván JZD (zhoršení stavu). V současnosti v soukromém vlastnictví.

Baron Ferdinand Maria Rummenskirchen se svou ženou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou, nechali asi r.1734 postavit zámek. Přízemní budova vpředu uprostřed zvýšená o dvouosé patro.

Pozdně barokní zámek v Hřiměždicích s malou částí přilehlého hospodářského dvora pochází z počátku 18. století. Stavba písemně doložena r. 1788.

Jednopatrový zámek, vystavěný Františkem Jiřím Kochem stojí na místě původní tvrze. První zmínka je z roku 1751. Od roku 1753 zámek vlastnila hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Od roku 1878 je vlastnictvím Latourů až do roku 1948.

Zámek stál údajně před r. 1700. Dnešní budova vznikla po r. 1705 jako letohrádek premonstrátů. V r. 1784 přešel zámek do soukromých rukou. Stavební úpravy proběhly r. 1850 další v letech 1878–1879 a poslední pak v duchu historizující moderny v letech 1924-1925.

V jádru pozdně renesanční čtyřkřídlý zámek vznikl na místě renesančně přestavěné středověké tvrz na počátku 17. století. Barokně upraven na počátku 18. století za Rodenů z Hirzenau a Hagendorfu snad architektem Mořicem Grimmem. Dnes zámek patří obci a slouží jejím účelům.

Zámek vznikl přestavbou hospodářské budovy dvora, a to na přelomu 70. a 80. let 19. století, kdy léna Hrozová a Moravské Pelhřimovy vlastnili příslušníci slezského rytířského rodu Pinů pocházejícího původně z italské Lombardie. V roce 1908 jej koupil Josef Schöfer, jehož rodině zůstal zámek až do roku 1945.

Původně hrad ze 14. stol. V renesanci rozšiřován a přestavován na zámek. Po třicetileté válce měl být na císařský příkaz zbořen. Nakonec byl zasypán jen příkop. Později přestaven v novogotickém stylu.

Zámek ze 16. stol. stavebně, upravován v letech 1868-1879. V roce 1954 část zámku upravena na bytové jednotky. Zahrada při zámku z 18. stol. byla v 19. stol. přeměněna na dendrologicky zajímavý park.

Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.

Zámek na místě někdejšího hradu. Několikrát přestavován v gotice, renesanci, baroku a nakonec v novogotickém stylu. Uvnitř instalované dobové interiery a expozice historického odívání.

Zámek, původně komenda johanitů postavená někdy během 16. století. V majetku řádu johanitů až do r. 1948, poté užíváno zemědělským družstvem a státním statkem. V současnosti objekt v soukromých rukou.

Tzv. Kammelhaus nebo též Nový zámek vybudoval v roce 1885 Dominik Kammel-Hardegg, který při dělení rodového majetku v roce 1880 chtěl mít v Hrušovanech své šlechtické sídlo. Stavitelem byl J. Plaschofski, na malířské výzdobě se podílel i Alfons Mucha. Po roce 1945 zde byla umístěna škola, MNV a dnes městský úřad.

Zdevastovaný a nepřístupný raně barokní zámek dal vystavět po r. 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu na místě bývalé tvrze. Po r. 1804 prošel klasicistní úpravou. Po r. 1945 zde byla kasárna. Od r. 1986 je prázdný a nyní rekonstruován.

Bývalý lovecký zámeček, založený pravděpodobně v polovině 18. století bruntálským komturem Riedheimem. Řádu německých rytířů patřil až do roku 1938. V roce 1945 zkonfiskován. Dnes byty.