Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel, který byl v roce 1601 obnoven Arklebem z Víckova a přestavěn v letech 1866-67. V jižní zdi kostela jsou druhotně osazeny pozdně gotické a renesanční náhrobky rodu Prusinovských z Víckova.

Pozdně gotický kostel z druhé poloviny 15. století s původními nástěnnými malbami a barokním zařízením.

Původně gotický kostelík ze 14. stol v obci na úbočí Č. středohoří. Z původní stavby pochází presbytář a krátký navazující úsek lodi. Naposledy upraven r. 1904. Obklopen zanedbaným hřbitovem, vymezeným kamennou zdí, prolomenou zřejmě renes. branou.

Gotický kostel s chórovou věží, postaven kolem roku 1300 cisterciáckým klášterem v Sedlci. Přes pozdější úpravy si vzácně uchoval středověkou dispozici.

Pozdně barokní jednolodní kostel sv. Kateřiny z l. 1796–98. Postaven na místě renesanční kaple (připomínané r. 1626), která roku 1794 vyhořela.

Filiální kostel sv. Kateřiny Alexandrijské vybudován v novogotickém stylu r. 1907 jako náhrada za zbořený kostel stejného patrocinia v sousední vsi Mladá, zrušené při zřízení vojenského cvičiště. Jednolodní obdélníková budova s hranolovou věží v západním průčelí.

Velký kostel výrazně saského architektonického výrazu vznikl jako výsledek stavební činnosti od poloviny 16. do konce 19. století. Poválečnou devastaci se snaží napravit aktivity sdružení občanů Dolního Podluží i sousedního Jiřetína pod Jedlovou.

Kostel sloužil potřebám původní obce (dnes Stará Ves). Před rokem 1354 u něj Heník z Valdštejna založil město Vysoké nad Jizerou. Dnešní stavba barokní z let 1725–41, upravená po požárech v 19. století.

Gotický kostel (c1270-1285) upravený renesančně r. 1599 a v letech 1777–1787 barokně. Vybavení pochází většinou z 19. století, dochovala se zde gotická křtitelnice. Jednolodní kostel s obdélnou lodí, přibližně čtvercovým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou a osovou čtvercovou sakristií.

Kostel založen nejspíše ve 2. pol. 14. stol., pozdně gotické kněžiště je ze 2. pol. 15. stol. a trojlodí, portály a kruchta z 1. pol. 16. stol. od J. Hanzara. Později opravován po požárech.

Hřbitovní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské pochází z poloviny 14. st. Úpravy provedeny v 18. st. a následně ve st. 19. Tehdy získal svou dnešní podobu. V r. 1998 zahájeny opravy chátrajícího kostela.

Gotický (podle místních románský) kostel kolem pol. 18. století přestavěn barokně. Jednolodní podélná stavba s trojbokým závěrem, sakristií na severu a předsíní na jihu. Součást areálu se hřbitovem, dřevěnou zvonicí ze 17. století a márnicí.

Farní kostel sv. Kateřiny stojí západně od náměstí ve Velvarech. Původní stavba ze 14. století několikrát upravovaná (15.–18. století), počátkem 20. století regotisován. Severně od něj stojí polozděná zvonice ze 16. století.

Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Horní Rovni byl postaven v barokním slohu v letech 1697-1699 na místě staršího dřevěného podle plánů italského stavitele Jana Conacrase, působícího v Chrudimi. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské postaven Léta Páně 1740 na místě gotické kaple pro odvrácení moru a v r. 1791 opatřen pevnou čtyřbokou věží. Na výzdobě jednolodního raně barokního farního chrámu se podílel známý barokní sochař Ignác Legelacher.