Výsledky hledání míst

Jednolodní gotický kostel s polygonálním závěrem z pol. 14. století. Ve 2. pol. 18. století barokně přestavěn. Uvnitř kostela fresky českých patronů sv. Jiří, sv. Vojtěcha, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého podle návrhů Mikoláše Alše z let 1899 - 1900 Alšovými žáky. Zařízení kostela z novější doby.

Jednolodní orientovaný kostel z 2. čtvrtiny 14. stol., s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí. Přestavba poč. 17. stol., další úpravy v pol. 18. stol. a r. 1899. Oltář z 2. pol. 17. stol. Archa z konce 16. století umístěna v Národním muzeu v Praze. Kostel obklopen hřbitovem.

Orientovaný kostel s obdélnou lodí i závěrem uváděn r. 1358, od r. 1384 farní, za husit. válek fara zanikla, r. 1613 obnovena. R. 1733 přestavěn barokně do současné podoby. Mobiliář barokní a rokokový, hl. oltář z roku 1764. Ve zdi zevně zazděno jedenáct náhrobníků Malovců z Malovic z let 1558-1630.

Neorientovaný klasicistní kostel z l. 1766-1767 s obdélnou lodí, půlkruhovým závěrem a hranolovou věží v průčelí. Stojí uprostřed hřbitova obklopen ohradní zdí. Jednolodní podélná stavba s půlkruhovým kněžištěm. Dlouhodobě kostel chátral, v r. 2013 rozsáhlá rekonstrukce

Původní dřevěný kostel vypálen r. 1474. R. 1608 postaven orientovaný zděný kostel s obdélnou lodí, odsazeným trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věží v západním průčelí. R. 1854 poničen požárem, poté opraven. Mobiliář z doby po požáru. Zvony zrekvírovány za svět. válek. Kolem kostela hřbitov.

Kostel sv. Jiří ve vinařské obci Kobylí pochází z raného středověku. První zmínky již z r.1252. V průběhu let několikrát poničen a vypálen, r. 1670 obnoven. U kostela stojí unikátní obranná zvonice

Novorománský kostel sv. Jiří na umělém návrší Homole v Dušníkách nahradil v letech 1908-1910 barokní stavbu z let 1687-1688, která musela být z důvodu statického narušení po vybudování železniční trati zbořena r. 1904. I tato nová stavba jeví známky statického poškození a zvolna chátrá.

Barokní kostel z let 1708–1709. Opraven r. 1903. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží v záp. průčelí, závěr zakončen zevně trojboce, uvnitř půlkruhově. Zařízení převážně pseudobarokní, část pochází ze zrušeného valdického kláštera.

Pozdně barokní kostel z roku 1787 nahradil pravděpodobně románského předchůdce. Obklopen starým hřbitovem s novorománskou kaplí a několika pozoruhodnými náhrobky, západně od něj fara z roku 1766 a socha sv. Jana Nepomuckého (1769). Vysoko nad kostelním areálem zděná hranolová zvonice z roku 1766.

Barokní kostel sv. Jiří byl původně dřevěnou stavbou. Během třicetileté války byl zničen a v r. 1692 postaven kostel zděný. Roku 1891 byl obnoven Harrachy. Na vnější straně zdí je umístěno několik náhrobníků, z toho nejstarší je z r. 1518.

Novogotický kostel z roku 1895 podle projektu Ludvíka Láblera nahradil starší stavbu nejméně gotického původu, připomínanou poprvé roku 1355. Z původního kostela se zachovaly části vnitřního vybavení. Za kostelem na skalce pomník vojákům, kteří podlehli zraněním, utrženým v bitvě u Kolína roku 1757.

Vesnice zmiňována již r. 1321. R. 1519 je zmiň. dřevěný kostel (kališnický). Za třicetileté války v l. 1623 a 1642 vypleněn, od r. 1661 katolický. R. 1712 vyhořel po zásahu bleskem, nový barokní kostel postaven v l. 1712–16 (mylně připisován Jan Blažeji Santinimu). V boční kapli léčivý pramen.

Původně gotický kostel z roku 1379. Původně filiální kostel, později farní. Nyní opět filiální kostel a uzavřený. První přestavba r. 1579. Barokně přestavěn r. 1700 a pak přestavěn v r. 1760. V současnosti značně zchátralý s poškozenou omítkou a rozbitými okny.

Kostel sv. Jiří v Čebíně je románského původu z 13. stol., goticky rozšířen ve 14. stol. Významně přestavován v 17., 18. a 19. stol. Pův. dřevěné zvonové patro gotické věže nahrazeno zděným r. 1694. Novogotické úpravy z r. 1851. Nyní kostel farní.

Kostel sv. Jiří gotického původu stojí v téměř vylidněné vsi Luková, části města Manětín. Ve 20. stol. byl mnohokrát vykraden, takže se v něm kromě lavic nic nezachovalo. Od r. 2012 je v něm výstava tajemných soch plzeňského studenta Jakuba Hadravy, která přitahuje značný zájem veřejnosti.