Výsledky hledání míst

Pozdně renesanční kostel sv.Jošta postaven vně hradeb Bruntálskými z Vrbna kolem r. 1612. V 17. století kolem kostela vznikl morový hřbitov, který později nahradil hlavní. Drobná stavba s opěráky, malým presbyteriem a šindelovou střechou s věžičkou.

Stavba nejisté datace i statutu. Nelze vyloučit raně středověký původ, první jistá zmínka 1607. Do 1785 označována důsledně jako kostel, od té doby hřbitovní kaple. Východní část zřejmě z konce 16. stol., po 1701 barokní přestavba. Po 1945 zpustla.

Velký novogotický katolický kostel v jižní části Varnsdorfu byl postaven v letech 1903–12. Dostavbu věžní helmice zastavil zřejmě navždy nedostatek financí: proto se kostelu přezdívá "bez věže".

Kostel byl postaven v l. 1868-1869 na místě starší kaple z r. 1677. Dne 19. června 1868 byl rajhradským opatem Güntherem Kalivodou slavnostně posvěcen základní kámen kostela. Dne 4. listopadu 1869 byl chrám benedikován. Na konci 2. světové války byla stavba těžce poškozena a následně opravena.

Klasicistní kostel sv. Karla Boromejského postaven v letech 1872-1874. V současnosti kostel pro veřejnost uzavřen. Mobiliář kostela a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny před kostelem jsou památkově chráněny.

Novodobý drobný kostel sv. Karla Boromejského v písecké městské části Hradiště byl postaven r. 2000 na neobvyklém půdorysu šesticípé hvězdy. Projekt vypracoval arch. Pavel Veřtát. Je filiálním kostelem ve farnosti Písek s pravidelnými bohoslužbami.

Pozdně renesanční kostel sv. Kateřiny ze 17. stol., upravený v 18. stol. zchátral po 2. světové válce. Před demolicí ho zachránila iniciativa obce, občanů i německých rodáků na přelomu tisíciletí. Prochází postupnou obnovou.

Původně jednolodní gotický kostel (doba založení nejasná) s pravoúhle zakončeným presbytářem. Přestavěný a upravený v letech 1712-1714. Roku 1852 nebo 1862 přistavěny obě boční lodi a od základu nově vystavěna věž. Po přestavbách nyní na půdorysu řeckého kříže. Památkově chráněný.

Barokní kostel z 2. poloviny 18. století s pozdějšími významnými stavebními úpravami. Jednolodní stavba s odsazeným, trojboce uzavřeným kněžištěm; po stranách s čtyřbokými útvary oratoří; v ose stavby sakristie. Výrazná dominanta obce. Památkově chráněný.

Původní gotický kostel přestavěn pozdně barokně koncem 18. stol. Věž pochází z původního kostela. Interiér novorenesanční. Obdélníková stavba s polokruhově uzavřeným presbytářem. Kulturní památka chráněná státem od r. 1958.

Kostel sv. Kateřiny s farou se prvně připomíná v r. 1270. Po požáru v r. 1673 upraven. Do současné barokní podoby přestavěn po požáru v r. 1710. Součástí církevního areálu je i novogotická fara z r. 1858.

První písemná zpráva o kostelu pochází již z roku 1265. V r. 1350 připomínán jako farní. V roce 1692 přistavěna věž. Jednolodní stavba s kněžištěm o něco užším než kostelní loď. Věž má podsebití. Kostel památkově chráněn od r. 1963.

Kostel sv. Kateřiny je pozdně barokní sakrální stavba postavená na místě původně evangelického svatostánku z let 1610–1611. Hornické město, založené na počátkem 16. století, nese dodnes jméno této katolické světice. Dnes je opravený.

Starší kostel, připomínaný poprvé roku 1248, byl v letech 1483–1510 nahrazen pozdně gotickou novostavbou (klenba lodi od Hanse Gezingera). Upravován po požárech v 18. a 19. století, regotizován 1900-01, tehdy nově postavena věž. Obklopen bývalým hřbitovem, západně od něj bývalá fara.

Původně gotický kostel, připomínaný poprvé roku 1384 jako farní. Upravován snad renesančně a barokně, po požáru roku 1814 obnoven do roku 1819. Po roce 1945 chátral, dnes nevyužívaný, provedeny nejzákladnější zajišťovací opravy.