Výsledky hledání míst

Klokočovská lípa, či také Tisíciletá, Karlova, Královská nebo dokonce Císařská lípa je jedním z nejstarších žijících památných stromů v Čechách. Jako jedna z mála našich památných lip by mohla přesahovat stáří 1000 let. Stojí na návsi obce Klokočov na Havlíčskobrodsku.

Kamenná rozhledna z r. 1938 v nadm. výšce 1066 m.n.m. Otcem myšlenky byl spisovatel K. Klostermann. Za války sloužila jako protiletecká pozorovatelna. Po r. 2001 byla navýšena - vyhlídka 30 m nad zemí.

Rozhledna (28,8 m, 402 m n. m.). Na jejím místě byla postavena dřevěná rozhledna již r. 1934 Klubem českých turistů. Po 2. světové válce byla ve špatném stavu a v l. 1951–1952 byla rozebrána. R. 2003 byla občanským sdružením „Rozhled na Tišnov“ postavena na původní podezdívce rozhledna nová.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Na místě gotické tvrze byl v 17.st.vystavěn zámek. První přestavbu prodělal v 18.st. ale zcela přestavěn byl koncem 19.st. ve dvoupatrovou pseudorenesanční vilu. Od 80.let 20.st. zcela opuštěn. V sočasnosti zahájeny první práce na záchranu zámku.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Původní zámek z poloviny 18. století na místě tvrze (90. léta 16. století), dnešní podoba z roku 1906. Secesní zámek s historizujícími prvky. Dvoukřídlý, jednopatrový s kaplí, spojenou se zámkem visutou chodbou. U něj menší park. V 2. polovině 20. století domov důchodců, nyní soukromý majetek.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.

Panský pivovar z r. 1879 vybudovaný knížetem Colloredo-Mannsfeldem. V r. 1909 přeměněn na parostrojní. Za II. sv. války zabaven Němci, v r. 1945 zkonfiskován. Výroba zde byla ukončena v r. 1975. V letech 2005–07 byl přeměněn na rezidenční areál.

Městský palác vznikl po r. 1614 sjednocením a přestavbou dvou starších domů. Současná podoba s vysokými pilastry a atikou s volutami je výsledkem úprav po požáru r. 1690. V r. 1957 bylo v domě umístěno městské muzeum a poté též městská galerie.

Náhradní správní centrum po třicetileté válce v Prostějově, za zdejší zámek – tzv. Knížecí dům.

Knížecí hrobka Fürstenbergů v Nižboru je podzemní stavba z r. 1787 založená po zákazu Josefa II. pohřbívat v kostelích. Fürstenbergům patřil Nižbor od 1. pol. 18. stol. do r. 1929, kdy ho prodali státu. Hrobka byla celkově rekonstruována r. 2014.

Statek se zmiňuje r. 1654 v majetku Duchoslava Petružela. Poté měl řadu majitelů, za Knorů (Jan Knor z Dolan) byl r. 1771 barokně upraven. Od r. 1917 majitelem V. Prušák. Ve 40. l. 20. stol. průčelí s branou upraveno. R. 1963 statek zestátněn, opraven v 90. l. 20. stol. R. 2003 vrácen v restituci.

Renesanční zámek Vojkovských z Milhostic z poč. 17. stol. přestavěný kol. r. 1730 barokně a v 19. st. novogoticky. Obdélná dvoupatrová budova s trojúhelnými štíty má v severním průčelí mělký rizalit, v jižním balkon a věžičku s barokní cibulí.

Knurrův dům pochází z poč.18.st. Dostavěna byla asi v pol.19.st. dalšími dvěmi křídly. Bohatě členěné jedenáctiosé průčelí. Nejzajímavější část stavby je sochařsky zpracovaný portál. Dvě křídla Knurrova domu vybudovaná v 19.st. fasády téměř hladké.