Výsledky hledání míst

Raně barokní poutní kostel sv. Isidora z let 1680–1682, jeho autorství je připisováno architektu J. B. Matheyovi. V roce 1798 byl opraven rodinou Kinských. Na průčelí jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla od Jana Jiřího Bendla.

Kostel sv. Isidora v Nových Losinách je klasicistní, původně barokní stavba z let 1819-1821, která vznikla přestavbou kaple z let 1711-1714. Jde o jednolodní kostel s vysokou věží, zasazený do údolní krajiny Jeseníků.

Barokní filiální kostel sv. Isidora vznikl v letech 1739-1741 rozšiřující přestavbou starší kaple. K přestavbě velmi přispěl tehdejší farář Jakub Hlávka a následující Franz von Tannenberg. Kostel je nazýván zimní, protože se v něm dříve mše sloužily pouze v zimě.

Pozdně barokní kostel sv. Isidora v Děpolticích nahradil roku 1805 starší kapli. Západní průčelí lodi a věže bylo dodatečně obloženo šindelem. Kostel je filiálním ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Původně dřevěný kostelík. Později byl postaven kamenný kostel sv. Isidora, u něj zřízena fara. V poslední čtvrtině 19. století vybudován kostel nový. Orientovaná obdélná stavba je na východní straně zakončená hranolovou věží, vstup předsálím na západě.

Klasicistní farní kostel byl založen v r. 1787 na náklady Náboženského fondu Josefa II. v blízkosti lokálie z r. 1785. V říjnu r. 1788 dokončen a vysvěcen knížecím biskupským komisařem Ignazem Kunzlerem. Dne 26. června 1885 lokálie povýšena na farnost. Od r. 1958 je kostel kulturní památkou.

Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s odsazenou apsidou z roku 1682. Na sedlové střeše je hranolový sanktusník s oplechovanou cibulí. V bočních zdech v západní části lodi jsou sdružená obdélná okna s kamenným ostěním.

Děkanský římsko-katolický kostel postaven v letech 1534-1540 jako první protestantský chrám. Z větší části zničen při požáru roku 1873, obnoven podle návrhů architekta Josefa Mockera. Před kostelem „Křížová cesta ke svobodě“.

Původně gotický hřbitovní kostel, po požáru v r. 1711 obnoven v l. 1772–1779 do dnešní barokní podoby. Zařízení rokokové. Před kostelem malé lapidárium.

Původně gotický kostel z doby před r. 1315, přestavěn barokně v 17. stol. Jednolodní, s trojboce uzavřeným presbytářem a obdélníkovou sakristií. Vybavení kostela je barokní a mladší. Nedaleko kostela stojí zděná patrová zvonice.

Zřícenina kostela z poloviny 13. století. Zbořen husitskými vojáky při návratu od Baltského moře pod vedením Jana Čapka ze Sán. Zachován zbytek presbytáře.

Starší (snad gotický) kostel nahradila v letech 1675–77 raně barokní novostavba podle projektu litoměřického Giulia Broggia. Kostel je vybaven soudobým zařízením. Součástí areálu je zděná barokní zvonice.

Kostel sv. Jakuba postaven ve 12.stol. Vyjímečný je zejména sochařskou výzdobou jižního průčelí. Jedná se o nejrozsáhlejší zachovaný soubor románských plastik v Čechách.

Kostel byl založen ve 2. pol. 13. st. biskupem Tobiášem z Bechyně. V r.1569 byl zasvěcen sv. Jakubu Většímu. Na popud Marie Terezie v r. 1753 upraven na barokní. Na konci 18. st. ukončeno pohřbívání v jeho okolí, hřbitov byl zrušen začátkem 19. st. Pozůstatky jsou patrné u terasové zdi pod kostelem.