Výsledky hledání míst

Chudé zbytky hradu se nalézají na vrchu Strážný, vlevo nad labským údolím, poblíž vesnice Mojžíř. Přístup k němu je z ulice nad mojžířským kostelem, přes stavební parcely.

Hrad v Moravských Budějovicích byl prokázán až přestavbou panského dvora z r. 1657 na sokolský areál v letech 1919-1931. První zprávy z r. 1231, kdy je uváděna budějovická provincie jako vdovský úděl. Zánik asi při požáru města v r. 1532.

Zaniklý správní hrádek (dvorec) olomouckých biskupů v západním nároží městských hradeb. Založen patrně ve 2. pol. 14. století, zaniká na přelomu 15. a 16. století. Později areál hřbitova a zaniklé kaple sv. Lukáše postavené v l. 1729–40 a zbořené r. 1894.

Nepatrné zříceniny hradu, poprvé zmiňovaného r. 1406. Hrad vystavěn patrně spolu s městečkem ve 14. stol. (centrum těžby žel. rudy). Od r. 1373 město v držení pánů z Kravař. Zánik hradu nejpozději v husitském období.

Zřícenina hradu založeného rodem z Mostiště koncem 13. století. Na počátku 15. století v držení pánů z Lipé. Pobořen za husitských válek.

Nepatrné terénní zbytky nevelkého hrádku - val, příkopy, část základového zdiva. Vznikl snad okolo poloviny 13. st. Nedochovaly se žádné písemné zmínky.

Skromné zbytky blatného hradu pánů z Kostomlat, který vznikl během 2. pol. 13. stol., hrad byl postaven částečně z cihel. Zanikl někdy před r. 1561.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Terénní pozůstatky nevelkého hradu u obce Myslejovice na kopci Zámčisko. Jediná písemná zpráva z roku 1374, kdy hrad se vsí získal Ješek Kropáč z Holštejna. Zanikl asi koncem 14. století. Oválnou plošinu obklopuje příkop narušený lomem, uprostřed pahorek (snad pozůstatek budovy).

Zaniklý hrad, podle arch. nálezů lze datovat do 14. / 15. stol. Výlučně z umístění hradu v terénu (žádné zmínky v pramenech) lze soudit, že šlo o předchůdce nedalekého hradu Hukvaldy, či pravděpodobněji o jeho předsunutou strážní tvrz.

Nepatrné zbytky hradu založeného ve 14. století Jindřichem z Alamsdorfu. Po roce 1381 byl hrad opuštěn a postupem času se změnil ve zříceninu. Po roce 1989 zbytky hradu výrazně poničeny německými hledači pokladů.

Pozůstatky hradní stavby v Nákle při kostele sv. Jiří. Zmínka o kostele v roce 1250. Hrádek postaven asi ve 14. stol. při původním dřevěném kostelíku či na jeho zbytcích. Kostel z r. 1560 pak převzal hradní a pevnostní zbytky samotné stavby.

Dnes pouhé zbytky po hradu postaveném r. 1280 Všeborem I. Zmíněn byl r. 1423, kdy byl obléhán vojskem Zikmunda pod vedením Ctibora z Cimburka. R. 1480 uveden jako pustý. Zříceninou byl ještě v 18. st. Dnes zůstaly pouze zbytky zdiva a příkopů.

Hrad založen v 1. pol. 14. století, poprvé zmíněn r. 1365. Obležen a dobyt r. 1469 královským vojskem, r. 1643 Švédy. Rozhodnutím císaře r. 1644 zbořen. Dochovány zříceniny budov a hradeb, valy a příkopy.

Výrazný terénní reliéf zaniklého hrádku na ostrohu nad levým břehem Olše. Archeologické nálezy datují existenci hrádku do období poloviny 13. století až 15. století.