Výsledky hledání míst

Hrad z přelomu 13. a 14. stol. Prvními majiteli Jan a Hroch mladší z Maršovice, poté ho vlastnil Jan z Malovic. Hrad náležel k novohradskému panství. R. 1541 zpustl, dávno předtím opuštěn.

Zaniklý hrádek vystavěn možná za účelem ochrany brodu přes Ostravici či šlo o zeměpanské hraniční opevnění. Existence panského sídla určena do období 13.–15. stol., s bližším vymezením do let 1281-1450. Archeologické nálezy středověké keramiky atp.

Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se zachovaným pilířovým mostem a vstupní branou. Postaven zřejmě v 1. pol. 13. stol. Rozšiřován ve 14. a 15. stol. Několikrát obléhán a dobyt. Koncem 18. stol. opuštěn, poté rozebírán jako zdroj stavebního materiálu. V současnosti prochází postupnou rekonstrukcí.

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hrad tzv. plášťového typu, přestavěný ve 14. st. ze starší tvrze. R. 1427 dobyt husity. Často střídal majitele a byl několikrát přestavován. V baroku dostaven Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna – Kastelkornu. Po požáru r. 1951 slouží jako muzeum.

Terénní pozůstatky hradu Maleš v nepřístupné části vojenského újezdu Hradiště. Hrad je datován do 13. a 14. stol. podle na místě nalezených střepů a o jeho historii prakticky nic nevíme.

Terénní relikty zatím nezkoumaného šlechtického hradu, připomínaného poprvé r. 1354 za Jindřicha a Arnošta z Malkova a v l. 1360–1364 za Diviše z Malkova. Již r. 1548 připomínán jako pustý a patřil k Velkým Horkám.

Zaniklý hrádek na vrcholu Malého Špičáku. V roce 1394 je zmíněn predikát „z Malšína“, ale první přímá zmínka je až z roku 1520, kdy je uveden jako pustý zámek. Archeologické nálezy dokládají život na hrádku do 2.poloviny 13.století.

Hrad postaven pravděpodobně v polovině 14. století majiteli Kamenného Újezda, poprvé zmíněn r. 1380. Po získání Rožmberky (1455) brzo zpustnul, r. 1464 uváděn poprvé jako zbořený, zříceniny byly v 19. století rozebrány na stavební materiál. Dochovány zbytky zdí, valy a příkopy.

Mohutné valy jsou jediným pozůstatkem po původně předsunutém opevnění žlutického hradu, který chránilo z vyvýšené pozice nad městem. Po roce 1418 se objekt dočkal (asi) od Jakoubka z Vřesovic přestavby na samostatné sídlo. V roce 1568 je už pustý. Dnes jsou na ploše hradu hřiště.

Hrádek na vrcholu Mazova horka byl pravděpodobně opěrným a strážním bodem komendy v Českém Dubu. Podle archeologických nálezů jde lokalitu z 14. a 15. století. Na vrcholové plošině pravděpodobně stála podle archeologického výzkumu podsklepená roubená či hrázděná stavba.

Hrad Medlice pochází z 13. století, neměl dlouhého trvání, neboť válečné události 15. století, pravděpodobně vojsko Matyáše Korvína, způsobily jeho konec. K tomu ještě stavba nedaleké silnice Olomouc-Opava, na kterou byl použit i hradní materiál.

Zřícenina hradu postaveného r. 1339 biskupem Janem Volkem, nemanželským synem Václava II. Dobyt husity r. 1423, patrně byl na čas jejich útočištěm. R. 1439 uváděn jako rozbořený a pustý. Významný dlouholetý archeologický výzkum MUDr. J. Zháněla.

Zřícenina gotického hradu založeného Markvartici ve 13. století, majitelem byl též Jan z Michalovic. Jeho rod drží hrad až do r. 1468, kdy je připojen k Mladé Boleslavi. Opuštěn v 16. stol. Hrad má charakteristicky nakloněnou věž zvanou Putna, která byla v 19. stol. podkopaná hledači pokladů.

Zřícenina hradu, dříve mylně považovaného za Vítkovec. Nově ztotožněn s hradem Milčany, nástupcem staršího objektu na břehu Milčanského rybníka. Osídlen cca od 80. let 14. století až do 2. poloviny století následujícího.