Výsledky hledání míst

Tvrziště typu motte, snad ze 13. st. R. 1324 doložen Mikuláš z Bolic, tvrz zanikla spolu se vsí asi v 15. st. Uměle navršený pahorek tvrze o rozměrech 3,5 x 8 m obklopuje zbytek pův. příkopu. Starší literatura dokládá zbytky cihlové stavby a valu.

Výrazné kruhové tvrziště v jehož středu stojí kaplička z 19. století. Tvrz není písemnými prameny zmíněna, ale vznikla patrně v první polovině 14. století. Zánik souvisí asi se zpustnutím zboží a odkupem, kterým ves získala Vlašim.

Zaniklý hrádek nebo tvrz založený Švábenickými v 2. pol. 13. stol. Jako pustý se uvádí od konce 14. století. Úplně zanikl díky těžbě v libečském lomu.

Zámecký areál se skládá ze 4 samostatných staveb: původní, přední z pol. 18. st., rokokového sálu a zámecké kaple. Zámek nechal r.1715 vybudovat hrabě Fr. A. Špork jako letní sídlo. R. 1768 jej koupil pražský arcibiskup a dal přistavět další objekty.

Zámek z gotického vodního hradu ze 13. st., ze kterého zůstaly zbytky válcové věže. Zahrnuje slohová období od středověku do 19. st. V období romantismu pseudogoticky přestavěn. Vlastnili jej páni z Boru, von Götzen a Löwensteinové (do r. 1945).

Zříceniny zámku. Tvrz ze 14. st. přestavěl Jan Rút z Dírného na renes. zámek . F. V. Rajský jej před r. 1770 přestavěl barokně. Před r. 1843 Schwarzenbergové zrušili rytířský sál s freskami a zbořili záp. křídlo. Nový majitel připravuje rekonstrukci.

Nepatrné stopy zaniklé tvrze - hrádku v obci Borek, po níž se jako první psal už v roce 1356 jistý Pešek. Při prodeji panství Krajířům z Krajku v roce 1459 se tvrz už neuvádí. Zanikla tudíž v průběhu husitských válek. Její zdi i se základy existovaly ještě v roce 1828, kdy byly úplně rozebrány.

Mohutná znělcová kupa nad řekou Bílinou, jedna z největších v Evropě (539 m n. m.), dílo sopečné činnosti a následné eroze. Od roku 1977 přírodní rezervace s chráněnou plochou 23 ha, od roku 1996 tudy vede naučná stezka.

Nepřístupný zámek. Původní hájovna byla v baroku či až ve 2. polovině 19. stol. přestavěna na zámek. Budovu znehodnotila socialistická adaptace. Dnes zámek využívá armáda.

Tvrziště s obdélnou plošinou s hosp. budovou se středověkým suterénem.V r. 1382 se uvádí Václav z Bořic a Mikulovic, v l. 1403–17 Petr z Bořic, r. 1416 jako majitel tvrze. Po r. 1591 ztrácí sídelní funkci, má jen hospodářskou, r. 1652 je přestavěna na myslivnu, r. 1790 na hostinec, r. 1927 zbourána.

Původně v Boříkovech stála gotická tvrz, kterou v 1. pol. 16. stol., kdy v Boříkovech seděl rod pánů z Košumberka, nahradila tvrz nová, později upravená v polovině 18. stol.

Libštejnští z Kolovrat v l.1816-1820 přestavěli renesanční panský dům na empírový zámeček, patrový, podélný, se středním rizalitem s trojúhelným štítem. Posledním majitelům Salm-Salmům po r.1945 zkonfiskován. V r.1957 a po r. 1980 provedeny úpravy.

Zříceniny hradu založeného v 2. polovině 14. století. V 17. století vypálen. Zachovány věže, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Hrad je nešetrně zakonzervován.

Zámek prvně zmiň. r. 1398 jako tvrz v majetku Budka z Borotína, později tvrz zpustla (15. stol.), r. 1566 obnovena (A. Feldendorfer). R. 1719 v maj. Freienfelsů, r. 1774 tu nechává Václav z Freienfelsu postavit pozdně barokní zámek. R. 1948 zestátněn, v obd. 1963–2000 zde byl Ústav sociální péče.

Trojkřídlý zámek – bývalý prelatura kláštera augustiniánů. Pozdně barokní budova byla postavena v l. 1760–70. Po zrušení kláštera r. 1785 správní budovou Schwarzenberků, v l. 1939–97 škola.