Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu. Založen poč. 14. stol. Rozšířen markrabětem Janem Jindřichem v l. 1360-1375 o mohutné opevnění. R. 1374 purkrabím Václav z Mladějova. Od poč. 15. stol. opakovaně zastavován, poslední majitel Jiří Tunkl z Brníčka. Dobyt a pobořen r. 1471 Matyášem Korvínem.

Původně lovecký hrádek z pol. 14. stol., tvořen dvěma hrady - starší gotickou částí a předním hradem, který vznikal postupně od 15. stol. R. 1645 dobyt a pobořen Švédy. Starší část zůstala zříceninou, přední hrad byl využíván jako letní lovecké sídlo šlechticů. Od r. 1958 chráněnou památkou ČR.

Nový židovský hřbitov byl založen roku 1897, když přestal starý hřbitov vyhovovat. Do dnešní doby se za poničenou ohradní zdí zachovalo několik náhrobních kamenů z let 1900 až 1915. U silnice jsou také ruiny dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken, areál bohužel hyzdí skládka odpadu.

Zcela zdevastovaný areál nejmladšího roudnického židovského hřbitova se nachází na západním okraji města. Založen byl roku 1890, používán ještě po II. světové válce. Později rozkradeny téměř všechny náhrobky, vypálena obřadní síň (1985).

Klasicistní obecní kaple o rozměrech 3,25 x 3,4 m. Postavena kolem roku 1800, poprvé zachycena na mapě stabilního katastru z r. 1839. Po odsunu původního německého obyvatelstva po roce 1945 zchátrala. V současné době zbylo jen poškozené obvodové zdivo, uvnitř s propadlým stropem a střechou.

Zříceniny got. hradu na protáhlém vrcholovém hřebeni (704 m). Založen kolem r. 1365 Bočkem z Kunštátu. Patrně nebyl nikdy dokončen a v průběhu husitských válek byl opuštěn. Zachováno torzo hradby a válcové věže.

Zřiceniny výstavného hradu Gerharta ze Zbraslavi (Obřan). Postaven po r. 1370, r. 1312 zabaven Smilovi z Obřan a r. 1315/16 dobyt a rozbořen brněnskou hotovostí. Zřícenina objevena r. 1957 a ztotožněna s hradem pánů z Obřan až kol. r. 1970.

Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.

Zřícenina hradu z přel. 14.–15. stol. R. 1405 majitelem Ješík z Popovce, poté Petr Zmrzlík ze Svojšína. Za husit. válek Hynek Krušina z Lichtemburka, poté Hertvík z Rušínova. Od r. 1455 Trčkové z Lípy, kteří ho výrazně přestavěli. R. 1499 opuštěn.

Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Zřícenina hradu z roku 1426 na vrcholu stejnojmenného zalesněného kopce nad vsí Děkovka. Hrad plnil svou funkci do poloviny 16. století, od roku 1554 již bývá zmiňován jako pustý. Působivý výhled na okolní kopce Českého Středohoří.

Zříceniny gotického hradu bez věží z 1. poloviny 14. století. Panské sídlo Smila Vchynského z Vchynic dnes leží v rozvalinách. Hrad zpustl po roce 1502.

Zřícenina hradu postaveného ve 14. stol. parvděpodobně Jindřichem z Dubé. Za 30. leté války pobořen a využíván k hosp. účelům, pomalu chátrá a kámen je rozebírán ke stavebním účelům. Od roku 1997 je hrad konzervován a zpřístupněn veřejnosti.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1398, postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol. Prvním známým držitelem je r. 1403 Vít Frovín. Před r. 1486 tvrz získali Hrzánové z Harasova, poté časté střídání majitelů. R. 1610 ji koupil Rudolf II. a následně byla užívána jen jako sýpka. V l. 1893–94 byla tvrz pobořena.