Výsledky hledání míst

Pozůstatky pravěkého a raně středověkého opevněného hradiště. Osídlení od doby mladšího paleolitu, opevněné hradiště vybudováno v době bronzové v l. 1000-750 př. n. l. Znovu osídleno Slovany v l. 750-800 (zesíleno opevnění). Před koncem 8. stol. násilně zaniklo, patrně dobyto snad Avary.

Věž Kalamajka ze dřeva, kovu a betonu z r. 2021 o výšce téměř 26 m je přístupná po 127 schodech po předchozím zapůjčení klíče na některém ze šesti obecních úřadů v okolních obcích, prakticky po telefonické dohodě. Nejkratší výstup je z obce Javorník nedaleko Trhového Štěpánova.

Starší hrad neznámých majitelů dobyl r. 1421 Jan Žižka a přestavěl jej na opevněný opěrný bod husitů v kraji. Husitská posádka hrad ovládala ještě mnoho let po Žižkově smrti r. 1424. R. 1467 obležen poděbradským vojskem, zpustnul po roce 1471.

Impozantní pomník zdejším obětem 1. světové války, zv. Kalich hořkosti, dílo sochaře Engelberta Kapse z r. 1929.

Mlýn do dnešní barokní podoby přestavěn r. 1752. Významná památka barokního původu. Na jihovýchodní straně vlastní budova mlýna. V jihozápadním rohu původně kovárna. Areál ohrazen kamennou zdí. Vstupní brána je mezi stodolou a nárožím mlýna. Mlýn památkově chráněn od r. 1987.

Mlýn na Merklínce ve Stodu doložen v 18. stol., od r. 1905 v majetku rodu Kalinových a modernizován. Po 2. světové válce znárodněn a zakonzervován. V restituci vrácen původním majitelům. Nyní v majetku soukromé společnosti, obnovován a po dohodě zpřístupňován veřejnosti.

Mlýn na Radotínském potoce pravděpodobně středověkého původu, písemně doložen v 16. stol. Od r. 1637 ve vlastnictví Svatovítské kapituly, od r. 1715 dodnes patří mlynářské rodině Kalinů. V provozu do r. 1947.

Zříceniny hradu postaveného v l. 1290–95 odpůrci vratislavského biskupa. Po r. 1296 předán biskupství. R. 1441 se hradu zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna. Biskupské oddíly hrad oblehly a dobyly. Po r. 1505 byl pobořen. Dochován je fragment věže, zdi.

Zaniklá vodní tvrz. R. 1428 seděl na tvrzi Nykl z Labouně, r. 1500 potom Vilém z Veselice. Později tvrz připojena k panství Smiřickému, poté tvrz zpustla. Dnes na místě terénní nerovnosti a býv. vodní příkop.

Poutní místo na kopci nad vsí Ostré nechali postavit jesuité v letech 1703-7. Skládá se z věžovitých kaplí Nalezení a Povýšení sv. Kříže, mezi nimiž stojí malá kaple Božího hrobu. Všechny kaple stojí na terase, přístupné po dlouhém schodišti.

Kopec nad Česticemi byl osazen dřevěnými kříži a kaplemi snad roku 1626. Zděné objekty vznikaly v 18. století, současnou podobu získalo poutní místo roku 1820. Hraběnka Dorotea Reyová ji financovala z vděčnosti za své uzdravení.

Barokní sousoší Kalvárie stojí před kostelem. Pochází od neznámého autora. Je zhotoveno z červeného pískovce, pochází z roku 1761. Rustikálně pojatý kříž s tělem Krista a u něj dvě sochy. Panna Marie a sv. Jan. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

R. 1681 na místě primitivní poustevny vznikla dřevěná kaplička. R. 1750 přestavěna na kamennou stavbu. Po odsunu německého obyvatelstva kaple chátrala. R. 2008 byla nová kaple opět vysvěcena. Upraveno i okolí kaple, Nově renovovaná kaple stojí na odlesněném vrchu.

Pískovcový kříž nedaleko Pražského mostu. Na krajích oblouku římsy jsou umístěny sochy. Na levé straně se nachází sv. Jan, na druhé straně Panna Marie. Kříž na podstavci stojí mezi oběma postavami. Na tomto podstavci je křížek, srdce a kotva. Symbolizují tři božské ctnosti, víru, lásku a naději.

Kříž, ale ve skutečnosti kalvárie. Po stranách dvě doprovodné postavy. Kříž s korpusem ukřižovaného Ježíše Krista dominuje dílu. Sousoší sloužilo jako tzv. „vítací kříž“ na okraji zástavby obce. Není zapsáno jako nemovitá kulturní památka, obec ho eviduje jako drobnou památku místního významu.