Výsledky hledání míst

Kostel postaven podle návrhu ing. J. Novotného. Základní kámen nového kostela posvěcen roku 1931. Kostel novodobý s věží v průčelí, plochostropý. Na průčelí umístěn reliéf Krista od Jaroslava Volfa.

Kostel Božského Srdce Ježíšova v Terezíně je filiálním kostelem ve farnosti Hovorany a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Byl vybudován v letech 1930-1932 a není památkově chráněn.

Novogotický kostel postavený 1899 v osadě Nové Zvolání (Neugeschrei) za podpory místních podnikatelů. Roku 1954 zde byla krátkodobě umístěna údajně divotvorná mariánská socha ze zdevastovaného poutního místa v Mariánské. Zchátralá stavba opravena v letech 1991–97 s pomocí darů bývalých obyvatel.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova pochází z roku 1934. Neorientovaná stavba s obdélníkovou lodí ukončenou pravoúhlým kněžištěm s průčelní věží. Vnější stěny jsou členěny mělkými lizénami a trojicí oken. Vybavení pochází ze zrušeného kostela v Praze–Bohnicích.

Římskokatolický filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně byl vybudován v pseudohistorickém slohu v letech 1923-1924. K vysvěcení došlo 2. srpna 1924. V letech 2019-2020 provedena rekonstrukce interiéru.

Novogotický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně ve Stříbrné je filiální římskokatolický kostel ve farnosti Kraslice z let 1908-1910. Stavbu vedl stavitel August Hochberg z Kraslic, vnitřní vybavení je dílem tyrolského řezbáře Konráda Martinera. V kostele jsou slouženy pravidelné bohoslužby.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Prasku je novogotická stavba z let 1898-1900, dříve označovaná za kapli. Slouží jako filiální v novobydžovské farnosti a konají se zde pravidelné bohoslužby.

Novorenesanční jednolodní kostel z roku 1888 v centru někdejšího hornického města. Před hlavním severním portálem naturalisticky pojatý pomník obětem II. světové války z řad místních Čechů.

Pro zvyšující se počet katolíků v Královských Vinohradech bylo nutno postavit nový kostel. Pozemek věnovala obec, vznikl spolek pro stavbu. Roku 1919 byla vypsána soutěž, kterou vyhrál návrh slovinského architekta Josipa Plečnika, inspirovaný středomořskými vzory. Stavba proběhla 1928-32.

Novorenesanční kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Ježíšova) v Březině nechal vlastním nákladem postavit místní zbožný rolník Jan Obst v letech 1910-1913. Později byl r. 1920 za ním zřízen hřbitov. Sochařská výzdoba je dílem jičínského akad. sochaře Stuchlíka.

Objekt v kombinaci novorománského a novogotického slohu si západně od historického centra Plzně nechala v letech 1864–9 postavit německá evangelická církev. Roku 1945 byl objekt přidělen církvi československé husitské.

Secesní kostel postavený 1906–1909 na někdejším poutním místě v dominantní poloze nad Ruprechticemi v Liberci. Po r. 1945 zdevastován, několik let sloužil jako ateliér, což ho zřejmě zachránilo před demolicí. V posledních desetiletích opraven.

Původně gotický kostel se poprvé písemně připomíná až v polovině 15. století, je ale zřejmě současný s obdobnými stavbami v dnešním výběžku (2. polovina 13. století). Na přelomu 15. a 16. století získal věž, barokně upraven v 18. století, 1862 byla havarovaná klenba lodi nahrazena rákosovým stropem.

Trojlodní barokní kostel byl postaven z podnětu hraběte Maxmiliána Oldřicha z Kounic podle plánů Domenica Martinelliho v l. 1717-1733. Základní kámen byl položen 12.6.1717 a 25.10.1733 byl chrám vysvěcen. Od dokončení slouží jako farní. V l. 1879-1881 byla přistavěna věž podle plánů Gustava Meretty.