Výsledky hledání míst

Zachovalý zámek ze 17. století (stavitel J. I. Wideršpergár), s později přistavěnou kaplí (poč. 18. století, obraz sv. Anny z té doby). Nevýrazný, díky posledním úpravám zcela smazán historický ráz. V parku za zámkem válcový pavilon. Soukromý majetek (penzion Tvrz Hrnčíř). Přístupný jen pro hosty.

Novogotický zámek. Renesanční či raně barokní zámek přestavěli Klára Veithová s manželem Martinem Wagnerem v l. 1844–47 novogoticky s věží, štíty, cimbuřím a jinými slohovými atributy. R.1855 postaveno nové křídlo. Interiéry vyzdobeny J.Navrátilem.

Dobře dochované tvrziště Jírov, dříve Výrov, na úpatí vrchu Pustý zámek, lokalita Na pile, datované podle nalezené keramiky nejspíše do 14. stol. nacházející se ve vojenském újezdu Hradiště.

Tvrz postavili Rožmberkové jako sídlo purkrabího v průběhu 13. stol. R. 1480 byla v držení Kozských z Kozího, r. 1536 prodána městu Tábor. R. 1547 ji koupil hrabě z Gutštejna a r. 1549 Ladislav z Lobkowicz. R. 1638 byla zčásti zbořena; koncem 17. stol. obnovena. R. 1829 ji koupil Jan Nádherný.

Novogotický zámek postavený v letech 1878–1882 Otomarem Nádherným z Borutína. Kolem rozlehlý anglický park. Nyní v soukromém majetku.

Barokní, jednopatrový zámek na náměstí města Jistebnice z 2. poloviny 18. století, zvaný též Vlašský dům. Nyní v majetku města, přístupný v úředních hodinách.

Jistebnická rybniční soustava je tvořena souborem 31 rybníků, největší Bezruč má 70 ha. Historie rybníkářství zde spadá až do pol. 14. stol. Rybníky jsou domovištěm bohaté fauny i flóry. Pravidelné výlovy rybníků a rozšířený sportovní rybolov.

Zbytky gotického, patrně loveckého královského hrádku z poloviny 13. století založeného Václavem I. Již roku 1551 se uvádí jako zřícenina, kdy došlo k jeho skáze se však neví.

Stavba jež v sobě snoubí prvky průmyslové architektury a aristokratické vznešenosti. Na tehdejší dobu velice technicky promyšlená, v neorománském slohu, postavená z popudu Alfréda Windischgrätze. Jedná se o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě.

Jedním z nejmladších terezínských vojenských objektů je krytá jízdárna z let 1861–2. Budova střídmého novogotikou inspirovaného vzhledu sloužila výcviku vojáků blízkých jezdeckých kasáren. Dnes prázdná, uvažuje se o rekonstrukci pro kulturní účely.

Řadový přízemní dům s bohatě členěnou fasádou z poslední čtvrtiny 17. stol. Zděný omítnutý reprezentativní dům. Fasáda členěna soklem a podvojnými pilastry. K průčelí přiléhá přízemní novodobý přístavek. Jižní průčelí završené novodobým štítem s komínem. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Panskou jízdárnu nechal v roce 1870 vybudovat v historizujícím duchu tudorovské gotiky hrabě Mensdorff-Pouilly. Původnímu účelu sloužila i po 2. světové válce. Později využívána jako skladiště, sportovní hala a diskotéka, která je zde dodnes.

Jizera je druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor. Vrchol byl nazýván jako Bražecký vrch nebo Bražec. Německý název Siechhübel (Siebengiebel) znamená v českém překladu Sedmištít. Jejjí dominantní vezření je v místní krajině nazaměnitelné.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Jižní pól leží na hranici pražské Zbraslavi a středočeské Zvole na pravém břehu Vltavy.

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.