Výsledky hledání míst

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol., později přestavěná na zámek. V roce 1700 prošel velkolepou barokní přestavbou. Roku 1723 přistavěno divadlo a rozměrný kostel.

Pravěké hradiště nad potokem Rokytkou objeveno počátkem 20. století. Plocha zemědělsky obdělávána, patrný pouze val na místě někdejší hradby.

Původně jaroslavický hrad založený roku 1249 kastelánem Bočkem. V renecanci přestavěn na zámek. V 17. a 18. stol. následovaly barokní přestavby. V 19. stol. některé interiéry upraveny v historizujícím stylu.

Téměř zaniklé tvrziště v osadě Jarošov, které není v písemných pramenech nikde doloženo. Tvrziště se nachází na soukromých pozemcích a jeho pozůstatkem jsou dva krátké úseky příkopů vysekaných ve skále

Současný Jarošův mlýn postaven v letech 1937-1938 na místě starého mlýna ze 17. stol. Čtyřpatrová budova moderního mlýna znárodněna r. 1951 a v restituci vrácena r. 1991. Mlýn v provozu do r. 2002, poté zpřístupněn jako muzeum. Od r. 2002 kulturní památka ČR.

Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.

Nejstarší krčma ve Slezsku ze 13. stol. Podle potřeby byla přestavována a postupně se rozšiřoval přilehlý park. Nyní majetek Dolu ČSM, který ji zrekonstruoval.

Tvrziště z druhé poloviny 13. století nedaleko Rokycan. Půl kilometru na sever od tvrze jsou patrné stopy po zaniklé vesnici. V roce 1601 jsou tvrz i vesnice uváděny jako pusté.

Vápencové jeskyně, na jejichž vzniku se podílel potok Špraněk. Objeveny r. 1938 skupinou vedenou Vilémem Švecem. Další části objevovány postupně, zejm. v 50. letech 20. stol. Přístupné od r. 1939. Z chodeb o délce 3,5 km je přístupno cca 788 m veřejnosti. Jeskyně jsou bohaté na krápníkovou výzdobu.

Qustenberkové v l.1729–1730 přestavěli tvrz na zámek. Z projektu se uskutečnila jen stavba západního křídla s kaplí, severní a východní křídla jsou pozůstatky hosp.budov, které patřily k tvrzi. V současnosti je opuštěný a značně začíná chátrat.

Šumavský vrch Javorná se tyčí do výšky 1090 m n. m. Patří mezi 286 "tisícovek", ležících na české straně Šumavy. Po vystoupání na horu se turista – mimo pokochání se krásnou vyhlídkou – může zapsat do vrcholové knihy.

Tvrziště v zahradě domu č. p. 146 nedaleko románsko-gotického kostela. Dle amatérského výzkumu v 30. letech, při kterém nebyly nalezeny žádné pozůstatky zdí, byla celá dřevěná. Zbytky keramiky získané při témže výzkumu lze datovat do 2. pol. 14. stol. a počátku 15. stol., kdy tvrz zanikla.

Výrazné tvrziště s podsklepeným jádrem a zbytky vodního příkopu. První doložený majitel byl Přech z Javorníka, tvrz doložena r. 1528. Zpustla pravděpodobně na konci 16. století.

Javorovou bránu v Rožanech tvoří dvojice javorů mléčných, které jsou ve výšce 5,5 m srostlé a tvoří jedinou společnou korunu dosahující do výšky 16 m. Společně tvoří bránu s rozpětím 2,6 m, která je chráněna od roku 1997 jako přírodní památka.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.