Výsledky hledání míst

Východně od Prostějov a při obci Hrdibořice leží rašelinové mokřady a rybníky vzniklé zatopením míst po těžbě slatiny z l.1938-63. Největší z rybníků je Raška. Přírodní památka od r.1992. Rozloha činí 37 ha. Výskyt vzácné flóry a vodního ptactva.

Opevněné výšinné hradisko dodnes připomínájí dobře patrné zbytky valu a náznaky příkopu na přístupové severozápadní straně ostrožny. Nálezy dokládají osídlení z doby kamenné, doby bronzové a ze střední a mladší doby hradištní.

Počátkem 16. stol. byla v Hrdlech vystavěna rezidence, patřící břevnovskému klášteru. V l. 1746 – 1747 buď přestavěna a nebo zcela nově vystavěna jako jednoduchý barokní zámek. Po požáru v r. 1824 byl zámek přestavěn.

Hřebčín Murhof založen r. 1838 Janem Polanským z Brna. Původně velký ovčín, pak v l.1881-1903 továrna na hedvábí, po válce JZD a později od 70.let 20.stol. hřebčín.

Barokní hřebčín z doby vlády Marie Terezie, po rekonstrukci otevřený znovu v roce 1999. V současnosti se zde chovají černí fríští koně původem z Holandska – jde o jediný chov v ČR. Součástí areálu je také mohutný špejchar, dnes sloužící jako originální restaurace, a luxusní hotel.

Zaniklá vesnice Tasov existovala podle predikátu již v roce 1285, ale kdy vznikla tvrz není známo. Roku 1545 byla pustá. Dochovalo se okrouhlé tvrziště dosud obklopené ze tří stran až 3 m hlubokým příkopem.

Prvně zmiň. v pramenech r. 1542 jako tvrz. Od Týřovských z Ensidle ji r. 1619 koupila Markéta Hrobčická z Roupova. R. 1781 ji František Antonín Nostic nechal přestavět na zámek. Od r. 1880 v držení Fürstenberků. Zámek později využíván JZD (zhoršení stavu). V současnosti v soukromém vlastnictví.

Po této skále je patrně pojmenovaná obec Sloup, ve které leží. Nachází hned vedle vchodu do sloupsko-šošůvských jeskyní. Skála je dnes vděčným objektem horolezeckých pokusů.

Baron Ferdinand Maria Rummenskirchen se svou ženou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou, nechali asi r.1734 postavit zámek. Přízemní budova vpředu uprostřed zvýšená o dvouosé patro.

Kovová Hřibojedská rozhledna je součástí stavby místního vodojemu. Je vysoká přes 38 metrů a na její vyhlídkovou plošinu vede 189 schodů. Umožňuje výhled k jihu do Polabí a k severu na hraniční pohoří od hor Jizerských přes Krkonoše po Orlické hory a Králický Sněžník.

Skalní hrad postavený kolem roku 1292 jako majetek pražského biskupství na významné stezce do Lužice. Hrad v roce 1375 koupil arcibiskup Jan Očko od Hanuše z Dubé. Za husitských válek pobořen a od té doby ve zříceninách.

Pozdně barokní zámek v Hřiměždicích s malou částí přilehlého hospodářského dvora pochází z počátku 18. století. Stavba písemně doložena r. 1788.

Místo po zaniklé tvrzi se nachází na severním okraji Doudleb nad Orlicí u potůčku. Dnes po tvrzi nenajdeme žádné pozůstatky staveb. O samotné tvrzi se písemné prameny přímo nezmiňují. S přídomkem z Hříště se uvádějí ve 14.–15. století tři majitelé.

Sloupovitý pískovcový kámen stojící v jihozápadní části obce při silnici od Vrbna. Často je řazen mezi menhiry, ale nejspíše se jedná o starý ukazatel cest.

Hradiště na vrchu Okrouhlík nad Hřivicemi bylo pravděpodobně osídleno již v době bronzové a obývali jej i Slované v raném středověku. Do dnešní doby se zachoval val s příkopem.