Výsledky hledání míst

Zaniklý hrádek stával poblíž vsi Janůvka (zanikla v l. 1538–48). Hrádek beze zmínky v pramenech, snad postaven místním rodem ze Slušovic, odkud se již r. 1321 psal Vítek ze Slušovic. Pro více informací nutný archeologický průzkum. Na místě je znatelný val s příkopem, pozůstatky opevnění hrádku.

Rozhledna nad obcí Jarcová u Valašského byla 14 m vysoká dřevěná stavba s vyhlídkovou plošinou ve výšce 11 m. Rozhledna byla vztyčena na Silvestra v roce 2008. Zpřístupněna byla na jaře v roce 2009. Z místa byl výhled na Jeseníky, Beskydy, Valašské Meziříčí a okolní obce. V r. 2018 pro zchátralost zbořena.

Litinový kříž s pozlaceným Kristem na kamenném podstavci. Pochází patrně z poč. 19. stol. Kříž zřídil domkář Franz Schaufler. Začátkem 21. stol. kříž ve velmi zanedbaném stavu, opraven r. 2007. Na kamenném fundamentu stojí dvoustupňový podstavec s nápisem. Kříž s korpusem Krista je litinový.

Rozhledna Jarník (59,44 m, 606 m n. m.) byla postavena r. 1997 mobilní společností Eurotel, Rádiem Prácheň a městem Písek jako víceúčelová věž (rozhledna + mobilní a rozhlasový vysílač). Na vrchu Jarník stávala již dříve (1904–1918) jednoduchá dřevěná rozhledna, postavená Klubem českých turistů.

Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.

Pozůstatky hradu v prostoru kostela. Hradiště založil v l. 1003–04 kníže Jaromír, nebo spíše o 50 let později kníže Břetislav I. V 1. pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. postaven kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.

Renesanční venkovský zámeček se sgrafitovou výzdobou a zajímavými klenbami. Do stavby je pojata část staré tvrze. Jan Blahoslav Bílský z Kaříšova přestavěl zámek do dnešní podoby v r. 1592. Dnes slouží zámeček obci jako mateřská škola.

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol., později přestavěná na zámek. V roce 1700 prošel velkolepou barokní přestavbou. Roku 1723 přistavěno divadlo a rozměrný kostel.

Původně jaroslavický hrad založený roku 1249 kastelánem Bočkem. V renecanci přestavěn na zámek. V 17. a 18. stol. následovaly barokní přestavby. V 19. stol. některé interiéry upraveny v historizujícím stylu.

Téměř zaniklé tvrziště v osadě Jarošov, které není v písemných pramenech nikde doloženo. Tvrziště se nachází na soukromých pozemcích a jeho pozůstatkem jsou dva krátké úseky příkopů vysekaných ve skále

Současný Jarošův mlýn postaven v letech 1937-1938 na místě starého mlýna ze 17. stol. Čtyřpatrová budova moderního mlýna znárodněna r. 1951 a v restituci vrácena r. 1991. Mlýn v provozu do r. 2002, poté zpřístupněn jako muzeum. Od r. 2002 kulturní památka ČR.

Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.

Nejstarší krčma ve Slezsku ze 13. stol. Podle potřeby byla přestavována a postupně se rozšiřoval přilehlý park. Nyní majetek Dolu ČSM, který ji zrekonstruoval.

Tvrziště z druhé poloviny 13. století nedaleko Rokycan. Půl kilometru na sever od tvrze jsou patrné stopy po zaniklé vesnici. V roce 1601 jsou tvrz i vesnice uváděny jako pusté.

Vápencové jeskyně, na jejichž vzniku se podílel potok Špraněk. Objeveny r. 1938 skupinou vedenou Vilémem Švecem. Další části objevovány postupně, zejm. v 50. letech 20. stol. Přístupné od r. 1939. Z chodeb o délce 3,5 km je přístupno cca 788 m veřejnosti. Jeskyně jsou bohaté na krápníkovou výzdobu.