Výsledky hledání míst

Pískovcové skalní útvary na západních svazích Lysé hory, na hraně mazáckého kotle. Významná přírodní památka centrální části Moravskoslezských Beskyd. Slouží jako příležitostná horolezecká cvičná stěna. Při skalách chata Tatranka.

Horní mlýn čp. 5 v Rančířově stojí na pravém břehu říčky Jihlávky. Z původního vodního mlýna se třemi mlýnskými koly na horní vodu se dochovala jen část hospodářských budov. Z majitelů jsou známí Josef Höfer (1835) a Jan Müller (1930).

Tvrz poprvé uváděna r.1446. Po třicetileté válce postaven barokní zámek. Zámek je patrová trojkřídlá budova, západní část má hladké fasády, jižní křídlo má původní barokní fasádu. V zámku sídlí obecní úřad, policie, Jednota Orel.

Pozůstatek tvrze, která však není v písemných pramenech doložena. Její stáří ani historie nejsou známé, nálezy z tvrziště obsahovaly zlomky středověké keramiky. Na místě lze vidět uměle navršený kruhovitý pahrbek o průměru asi 17 m, vysoký kolem 4 m. Okolo jádra je zachovaný příkop a náznaky valů.

Budova byla pův. středověkou viniční usedlostí. Z doby renesance zachováno sklepení a část zdiva, v 18. stol. byla budova barokně přestavena do dnešní podoby. Od r. 1890 zde byl Zaopatřovací ústav pro staré slepce, od r. 1961 denní stacionář psychiatr. odd. Všeobecné fakultní polikliniky v Praze.

Raně barokní zámek byl přestavěn ze staršího sídla krátce před rokem 1689. V 19. století zde byl umístěn jezuitský seminář. Zámek je v dnešní době veřejnosti nepřístupný, kromě příležitostí kdy se v přízemí pořádají výstavy.

V r. 1361 byla ves rozdělena mezi několik rodů, které sídlily na svých dvorech. Jeden z nich vlastnil v r. 1446 Vaněk Meloun z Hrádku. Zřejmě jeho syn Matěj Meloun vystavěl ve dvoře v r. 1496 obytnou budovu označovanou jako tvrz. V r. 1510 ji koupil Beneš z Vahančic a připojil nové zboží k Moravci.

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.

Dnes zaniklý zámek byl pravděpodobně postaven obchodníkem Josefem Skulinou kolem r. 1790. Od roku 1881 byl v držení rodiny Chadrabů až do r. 1948, kdy připadl státu. Byl využíván místním JZD. V r. 1960 byl zámek zbořen a zatopen Žermanickou přehradou.

Původně tvrz či zámek z konce 17. či poč. 18.stol. V 30. letech 19. stol. došlo k obnově zříceného zámku M. Schreinerem; přestavěn a rozšířen v r. 1912. Jednoduchá budova obdélníkového půdorysu, krytá valbovou střechou s věžičkou, s přilehlými hospodářskými objekty a zám. parkem. Soukromý majetek.

Zámek byl postaven někdy před r. 1674. Ve 2. pol. 18. stol. došlo ke klasicistní přestavbě. V r. 1945 se stal majetkem státu a byly zde byty. Stav zámku se zhoršoval a tak byly nájemníci vystěhováni a v r. 1980 byl zámek zbořen.

Synag. východního typu s almemorem neseným čtyřmi sloupy uprostř. prostoru, zal. kolem r. 1450 a po požáru v r. 1561 bylo zdůrazněno nároží přístavbou jednosloupové lodžie, dnešní vzhled z přestavby r. 1719. Interiér vyzdoben I. Lengelacherem.

Pozdně empírový zámeček byl postaven ve 30. letech 19. století hrabětem Emanuelem Harasovským a jeho synem Karlem. Nyní zámek vlastní paní Romana Philippová Hegrová a slouží k bydlení.

Nejisté pozůstatky tvrze či tvrzí, zatím archeologicky nedoložené.

Pouze terénní náznaky po hradu z 2. pol. 13. st., který byl objeven r. 1974. Skládá se ze 2 slepencových skal a malé plošinky. Měl zřejmě strážný charakter a byl součást fortifikačního systému švabenické kolonizace v oblasti.