Výsledky hledání míst

Slovanské hradiště Otaslavice 2 nebo též "Obrova noha", 1,5 km západně od středu Otaslavic, na severním výběžku Konické vrchoviny, obtékaném říčkou Brdečkou na ploše asi 9,5 ha. Na místě nalezeny předměty až z pozdní doby kamenné.

Nepatrné terénní náznaky bývalého hradiště z mladší nebo pozdní doby bronzové, později snad využité jako vojenský tábor, se nacházejí jižně od obce Písková Lhota na Mladoboleslavsku mezi dálnicí D10 a řečištěm Jizery.

Opevněná lokalita na vrchu Řípec byla vybudována již v pravěku a byla pravděpodobně určena k uctívaní bohů. Do dnešní doby se zachovaly nepatrné zbytky valu s příkopem a zbytky keramiky od časného eneolitu až do doby laténské. Na podrobnější průzkum zatím čeká.

Výšinné hradiště na ostrožně vysoko nad řekou Dyjí naproti historickému jádru Znojma. Osídleno již v době kamenné, v 8. stol. Slovany vystavěno hradiště. Důležité mohutně opevněné velkomoravské centrum s 2 odkrytými kamennými kostely. Zaniklo násilně vypálením Maďary v pol. 10. stol.

Hradiště u Černovic (594 m.n.m.), je významná geologická a paleontologická památka, jež tvoří náhorní plošina, která byla v době bronzové osídlena a na níž se dochovaly zbytky valového opevnění a příbytků. Celá vrcholová plošina o rozloze 4,77 ha je od roku 1985 přírodní památkou.

Hrádek podle archeologických nálezů z konce 13. století. Jednalo se o kolonizační provizorium při osídlování Podkrkonoší a nedlouho po tomto období pravděpodobně hrad zanikl. Hradiště je jednoduché a beze stop zástavby.

Obdélný hrazený areál typu viereckschanzen, jeden z mála v ČR (vyniká vysokým stupněm zachování). Doba laténská 3.-1. stol. př. n. l. Tento typ budovali Keltové. Ve Francii a v Německu celkem běžný, u nás jen zřídka. Nejlépe zachována východní strana (val až do výše 1,2 m). Památkově chráněno.

Malé hradiště na nízké terase nad řekou Kouřimkou u Bukačovského mlýna. Říčka lokalitu odděluje od hradiště Stará Kouřim. Osídlení z doby kamenné i bronzové, a také v raném středověku. Tehdy zde zřejmě stával románský kostelík sv. Vojtěcha.

Výšinné opevněné hradiště, jedno z největších v jižních Čechách vybudováno na vrcholu kopce Pržmo. Členité, trojdílné hradiště se skládá z malé okrouhlé akropole chráněné z obou stran níže položenými předhradími. Opevnění je dochováno v podobě mohutných kamenných valů. Halštatsko-laténské období.

Výšinné hradiště nad pravým břehem Vltavy bylo osídleno ve starší době bronzové a také v raném středověku v době hradištní. Stálo na úzké ostrožně západně od vsi Záluží nad řekou Vltavou. Lokalita není dosud náležitě prozkoumána.

Významné slovanské hradiště ve tvaru trojúhelníkového areálu byl bráněn palisádou a valy, ty jsou dodnes patrné zejména na východě a severu. Průzkum terénu potvrdil existenci polského plotu i od západu.

Zaniklá tvrz ležící v těsné blízkosti pravěkého hradiště. Tvrz a hradiště spolu však nijak nesouvisí. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, předpokládá se, že se zde žilo v 2. pol. 13. stol. a že tvrz zanikla po dostavění blízkého hradu Vildenberka počátkem 14. stol.

Hradiště na vrchu Hradištko nedaleko Měrunic bylo vystavěno dodnes neznámou kulturou a není proto datováno. Jediný badatel J. K. Hraše je prozkoumal ve druhé polovině 19. století. Zarostlý a špatně přístupný vrchol ukrývá zbytky valů.

Tvrz se připomíná r. 1553, kdy patřila Janu z Rokytníka. Po roce 1609 ji Smiřičtí ze Smiřic přeměnili na hospodářkou budovu statku. Po konfiskacích vlastnictví Albrechta z Valdštejna a posléze kláštera ve Valdicích. Dnes soukromý majetek.

Barokní jednopatrový zámek vznikl kolem roku 1709 na místě původní tvrze z roku 1571. Zámek má obdélníkový tvar a průčelí členěné vadlými poli a vížkou na střeše.