Výsledky hledání míst

Gotický kostel upravený ve III. čtvrti 14. století byl těžce poškozen za třicetileté války (oprava 1664) a zejména požárem 1874. Při obnově 1885–86 byl výrazně upraven. Následky poválečného chátrání odstranila amatérská oprava 1970–97. Obklopen hřbitovem, v jehož obvodové zdi zvonice (viz heslo).

Vrcholně gotický kostel byl v Bavorově postaven v 60.–80. letech 14. století na místě starší svatyně. Roku 1604 přistavěna velká věž, po požáru 1649 nově zaklenut (1652–54). Podle plánů J. Mockera regotizován v letech 1905–08, roku 2007 provedena velká oprava.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.

Skoro na stejném místě, kde stával původní gotický kostel, byl v letech 1704–24 vystavěn nový kostel v barokním slohu – jednolodní neorientovaná stavba s polygonálním závěrem, dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí a příčnou lodí. Poslední opravou prošel v roce 1990.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se štíhlou hranolovou věží přisazenou k vysoké protáhlé lodi je situován na jihozápadním okraji obce. Kostel pozdně románského až raně gotického původu byl barokně upraven a je známý zdobnými varhany z r. 1703.

Původně farní gotický kostel z 1. poloviny 14. století, upravován renesančně a kolem roku 1744 barokně. Jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií a věží. Kolem ohradní zeď s dvěma branami a čtveřicí výklenkových kaplí. Naproti fara, lidově zvaná zámeček. Památkově chráněno.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Cínovci je barokní stavba z let 1729 až 1732, stojící na základech starší středověké stavby. Od roku 2010 je jeho vlastníkem město Dubí.

Římskokatolický novorománský kostel v Bublavě (dříve Schwaderbach) byl postaven v letech 1886-1887. V letech 1908-2001 byl kostelem farním, nyní je kostelem filiálním ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami. Vnitřní vybavení pochází z doby stavby kostela.

Pozdně barokní kostel byl postaven mistrem Malenovským ze Slavkova v letech 1781-1783 na místě staršího kamenného kostelíka. V r. 1849 byl prodloužen a spojen s dříve samostatnou věží. Někdy v té době byla postavena také fara. V r. 1936 postavena nová sakristie.

Kostel založen oseckým klášterem před r. 1358, barokně přestavěn Fr. M. Kaňkou v letech 1729-1732. Jako poutní opraven r. 1931. Od r. 1953 vojenské skladiště řepky, r. 1966 po úmyslném zapálení vyhořel. Od r. 2003 zřícenina stavebně zajišťována, od r. 2012 provizorně zastřešena a oplocena.

Kostel s farou je v Unkovicích doložen již v 1. polovině 14. stol. Od r. 1633 je kostel filiálním. V r. 1767 byl na popud Jana z Ditrichštejna barokně přestavěn do současné podoby. V 70. letech 20. stol. byly provedeny úpravy interiéru.

Církvický filiální kostel Nanebevzetí P. Marie je poprvé zmiňován r. 1352. Dnešní barokní stavba pochází z r. 1701. Kostel nemá věž, pouze sanktusník. Jde o jednolodní orientovanou stavbu s odsazeným polygonálním presbytářem. Při severním boku je sakristie s emporou. V sousedství stojí zvonice.

Současný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl přestavbou staršího středověkého gotického chrámu v r. 1742. Zřejmě ve stejné době byla postavena i fara. Kostel původně obklopoval hřbitov. Pod podlahou nalezena hrobka vladyky Jana Barského z Baště z r. 1562.

Kostel gotického původu prvně doložen r. 1352. Při částečné barokizaci koncem 17. stol. přistavěna věž a boční kaple. V průchozím podvěží proti vchodu obraz Nanebevzetí Panny Marie z r. 1780. Vnitřní zařízení převážně novorenesanční. Nyní filiální kostel farnosti Spálené Poříčí.