Výsledky hledání míst

Terénní náznaky tvrze ze 13. století s původním názvem Friedenburg. Při tvrzi vznikl dvůr a ves Frymburk. R. 1318 v držení Sezemy a Protivy z Frymburka. Po dobytí r. 1467 již nebyla obnovena. Dnes v bývalém areálu tvrze stojí kaplička z 19. století.

Mladší sídlo ve Frymburku, renesanční tvrz postavená v době, kdy už starší sídlo neexistovalo, v části pův. poplužního dvora staršího sídla Branišovskými po r. 1574. Vlastní tvrz je součástí renesančního hospodářského dvora, který je vyzdoben dodnes viditelnými sgrafity. V mapách označována Želenov.

Tvrz postavil v l. 1650–53 generál Martin Maxmilián z Goltze, který získal Jeníkov darem od císaře za věrné služby. V 19. stol. byla několikrát staveb. upravena pro bydlení. Po smrti generála se často střídali majitelé. Později sloužila i jako skladiště chmele. R. 2004 byla provedena rekonstrukce.

Pozůstatky starší tvrze v prostoru někdejšího dolního statku v Habarticích, změněné v 17. století na rychtářský dům (dnes č. p. 22). Dolní statek původně sloužil jako sídlo manů frýdlantských pánů. Ti jej získali do plného vlastnictví roku 1712.

Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.

Pozůstatky mladší tvrze v prostoru někdejšího dolního statku v Habarticích, změněné v 18. století na sídlo správce poplužního dvora (dnes č. p. 29). Dolní statek původně sloužil jako sídlo manů frýdlantských pánů. Ti jej získali do plného vlastnictví roku 1712.

Původně rezidenční dvůr, jako tvrz (hořejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Skoro 300 let patřil cisterciákům ve Vyšším Brodě. Zachovalá tvrz je pěkně opravena. Součástí areálu je bývalý pivovar. Slouží jako penzion (Haberský vrch).

Pův. rezidenční dvůr, jako tvrz (dolejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Po prodeji dvora s tvrzí r. 1581 Vilémovi z Rožmberka změněna na poddanskou usedlost. Tvrz byla po navrácení původním majitelům opravena. Slouží v současnosti jako soukromý rodinný obytný dům.

Pěkný výrazný pahorek čtvercového tvrziště, asi tři metry vysoký, v zahradě čp. 35 v severovýchodní části vsi. Vznik tvrze lze předpokládat v druhé polovině 14. století.

Prosté šlechtické sídlo v někdejší samostatné obci, dnes součásti Ústí nad Labem. Charakterem a dobou vzniku stojí na pomezí tvrze, panského domu a zámečku. Je v soukromých rukou a prošlo rekonstrukcí ukončenou r. 2020. Majitelé zájemcům na požádání umožňují prohlídku.

Částečně zachovalé tvrziště narušené hospodářským využitím návrší a výstavbou chatky. Tvrz existovala asi v rozmezí 13. - 15.století a byla možná centrem zaniklé vsi Moravičany.

Zaniklá tvrz postavená patrně ve 14. stol. V Brodě se zmiňují dva dvorce; jeden s tvrzí držel r. 1382 Jan Cvik Kutnohorský, r. 1391 se majiteli stali Heřman Mauer z Hory a Ondřej Rábl z Močovic. Tvrz zanikla za husitských válek. Na druhém dvorci seděli v 15. stol. vladykové Hadrpurkové ze Sobučic.

Stará gotická tvrz v Hájku byla postavena na zač. 14. stol, i když první zmínka o vsi je až z r. 1409. V r. 1525 vlastní Hájek Sebastián Hoffmann z Münchshofu. Po něm Kryštof, který na severní části tvrziště staví renesanční tvrz, která se připomíná v r. 1567.

Velmi v terénu nevýrazné tvrziště Hájek 1,5 km, objevené až v roce 2000. První známý majitel byl v první polovině 15. stol. Rameš z Hrádku. Tvrz pravděpodobně zaniká r. 1468. Roku 1519 se uvádí pustý dvůr Hájek patřící Obrubcům, další zmínka o pustém dvoře Hájek je z r. 1576.

Terénní pozůstatky tvrze na ostrohu, obtékaném Nisou. Archeologické nálezy z 15.–16. století, sporé písemné doklady ze 14. století.