Výsledky hledání míst

Dnes již neexistující tvrz byla poprvé zmíněna r. 1498. Majitelem byl Václav z Roupova. R. 1622 ji koupil Albrecht z Valdštejna. Stávala na návrší, jedno křídlo bylo na místě dnešního dvojdomku č. p. 2 a 5. R. 1987 byla beze zbytku zbořena.

Zříceniny tvrze postavené ve 2. pol. 15. st., Janem Beňovským z Hunstruku. Později renesančně a barokně upravena. V 17. st. sloužila jako hospodářská budova, v 19. st. k bydlení, přistavěna terasa. Neudržovaná budova se po r. 1989 zčásti zřítila.

Dvoupatrový lovecký zámek členitého půdorysu v pseudogotickém stylu s ozdobným balkonem, nárožními rizality a arkýři dal vystavět v 2. pol. 19. st. Jan Arnošt Berchem-Haimhauser pro občasné lovecké výpravy. Po r. 1945 patřil státu, poté lesní správě.

Zámek, postavený po roce 1877 v areálu vidovického poplužního dvora, je jedním z nejmladších panských sídel ve středních Čechách. V r. 1904 rozšířen, úpravy v r. 1910. Po 2. svět. válce zestátněn, obýván armádou, poté chátral. Rekonstruován na Dětský ráj, hotel a sportovní centrum.

Barokní dvůr s výstavnou obytnou budovou si v letech 1736–1738 nechal na raně barokních základech vystavět úředník hraběte Šporka F. A. Berger. Objekt zdobí sochy chrudimského sochaře J. Procházky z doby kolem r. 1740. Dnes sídlo městského muzea.

Nepatrné náznaky terénních valů na ostrožně vybíhající do Bezručova údolí nad Chomutovem u Hrádečné. Bergrutsch je zastaralý pomístní název polohy. Z polohy lze usuzovat, že se jednalo o opevnění spjaté s důležitou dálkovou komunikací vedoucí z Chomutova přes Blatno do Saska.

Již neexistující Berkovský zámek z 16. století připomínají jen dvě brány pod skalním hradem Sloup v Čechách.

Berlova vápenka v Závratci u Třemošnice představuje jedinečně zachovanou památku na počátky průmyslové výroby vápna pod Železnými horami. Fungovala v letech 1880 - 1960, od roku 2010 expozice dějin vápenictví.

Doposud archeologicky neprozkoumané tvrziště na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.

Jedno ze dvou archeologicky neprozkoumaných tvrzišť na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.

Zaniklé tvrze v centru městyse Bernartice. Nejstarší v blízkosti kostela na přelomu 13. a 14. stol. založil Bernart z Bernartic, novější stála v místech školy č. p. 34, nejmladší v areálu zbytků bývalého jezuitského dvora, zanikla po roce 1669.

V obci Bernartice stojí pozdně barokní zámeček. Vznikl přestavbou původní budovy fojtství koncem 18. století. Boční křídlo zámečku je provedeno v tyrolském stylu a vzniklo v druhé polovině 19. století. Zámeček je součástí zdejšího zemědělského družstva.

Goticko-renesanční tvrz byla poprvé zmíněna r. 1413 jako pozůstalost Jana z Bernartic. R. 1626 byla již pustá. Jde o dvoupatrový objekt se 4 křídly a malým nádvořím. Během přestavby zanikly věže a příkop. Objekt je nepřístupný a v zanedbaném stavu.

Bernovský mlýn na říčce Romži je vzpomínkou na zdejší středověkou vesnici, která se v těchto místech nacházela. Zmínky z let 1466 a 1499 mluví o místu již jako o pusté vsi.

Město založeno kolem r. 1295 Václavem II. Městská památková zóna vyhlášena v r. 1992, kdy byly zahájeny opravy. Další opravy po záplavách v r. 2002. V r. 2009 Historické město roku. Zbytky hradeb, dvě dochované městské brány a jádra historických domů na hl. náměstí, kostel sv. Jakuba s děkanstvím.