Výsledky hledání míst

Původně gotický měšťanský dům U zlatého hřebene, přestavěný do dnešní podoby po požáru roku 1823. Dne 4. 2. 1808 se zde narodil Josef Kajetán Tyl, dramatik a autor textu dnešní české hymny. Tuto skutečnost připomíná od roku 1862 pamětní reliéf a jedna ze stálých exposic, která je v domě umístěna.

Zevně barokní dům na starších základech tvoří část severní fronty Linecké ulice u bývalého hřbitova kolem kaple sv. Martina. Objekt téměř trojúhelného půdorysu na západě zakončuje výklenková kaple s velkým krucifixem. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století zde funguje pension.

Dům vznikl ze dvou středověkých domů, v jeho jádře se dochovalo gotické zdivo. Byl renesančně přestavěn na poč. 17. stol. Současný vzhled získal při barokní přestavbě ve 2. pol. 18. stol., kdy vznikla uliční fasáda a vikýřový štít, snad od J. K. Kosche. Dvorní křídlo bylo přistavěno v 19. století.

Původně pozdně renesanční dům, součást komplexu zámeckého sídla, pivovaru a poplužního dvora na jižním konci Dobrovice. Poslední úpravy exterieru proběhly v 19. století, důkladná rekonstrukce počátkem 21. století. Slouží jako obytný dům.

Jednopatrový měšťanský dům, původně pozdně gotický, barokně přestavěný v 18. století. Barokní přestavbu provedl kadaňský architekt a stavitel J. K. Kosch v letech 1746 a 1756. Při přestavbě vznikla barokní uliční fasáda se štítem, bohatě zdobená štukem. Dům je památkově chráněný.

Památkově chráněné roubené stavení asi z 1. poloviny 19. století se zděným chlévem stojí v centru obce naproti kapli.

Roubený dům, kde se podle nálezů keramiky žilo již ve 13. stol. Přibl. od pol. 18. stol. má dům dnešní podobu. Dům byl r. 2008 ve velmi špatném stavu zakoupen panem Pavlem Střihavkou a za spolupráce s muzeem v Rychnově byl opraven. Byl zde nalezen obraz Panny Marie, jenž má svou legendu.

Empírový dům z poč. 19. stol., jeden z mála dochovaných dokladů původní řadové zástavby náměstí. Obdélná stavba je krytá mansardovou střechou. Ve dvoře se dochovala krytá dřevěná pavlač. Součástí objektu je klenutá vstupní brána, původně zdobená štuky a kamennou šišticí. Památkově chráněný.

Dvoupatrový obdélný dům. Gotický sklep a část přízemí. Na přelomu 18. a 19. stol. přestavěn do dnešní empírové podoby. Z té doby je střešní štít s atikou. Od r. 1970 městská knihovna. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Barokní stavba z r. 1781, vystavěna cisterciáky z kláštera Plasech. Po zrušení kláštera továrna, hostinec, tiskárna, pošta a obydlí pro chudinu. Od r. 1936 muzeum. Dnes jsou zde historické a přírodovědné expozice muzea T.G.M.

Dům na severní straně táborské Svatošovy ulice vznikl po pol. 15. stol. jako přízemní zděný. Po požáru 1525 zvýšen, několikrát přestavěn. Při rekonstrukci 2001 objeven tzv. Táborský poklad, zahrnující mj. největší mincovní depot z jagellonských Čech.

Nejstarší dochovaný vejprtský nesakrální objekt byl postaven roku 1787. Jedná se o velký barokně-klasicistní dům, zřejmě původně sídlo majitele některého zdejšího průmyslového podniku. Po roce 1945 zchátral, od roku 2006 probíhá postupná oprava.

Barokní maloměstský dům na okraji historického jádra s náročnou štukovou výzdobou zejména obou štítů pochází z doby po roce 1700. Po devastaci po roce 1945 prochází nyní generální opravou, bohužel s použitím podřadných materiálů.

V centru města na hlavní, Masarykově třídě je na historickém domě čp. 38 pamětní deska Jana Kostohryze, posledního velitele 311. perutě RAF, který v tomto domě prožil dětství a mládí. Deska odhalena v roce 2016.

Jihlavský dům č. 55 na Masarykově náměstí byl vybudován v druhé čtvrtině 16. století, stavební historie tohoto místa sahá až do 13. stol. Roku 1836 dostal dům klasicistní fasádu. Koncem 80. let 20. století byl adaptován pro účely Muzea Vysočiny Jihlava, které zde sídlí. V přízemí domu je kavárna.