Výsledky hledání míst

První zmínka o tvrzi je až z r. 1422, kdy byla majetkem Hanuše z Adršpachu. Záviš z Adršpachu je zmiňován v rozmezí let 1414-1439 "seděním na Zbečníku". V majetku této rodiny je až do přelomu 15. a 16. století. Následně je Zbečník připojen k panství Náchod a tvrz pravděpodobně požárem zaniká.

Budova pozdně renesanční tvrze z r. 1626 postavena Vilémem ze Šicendorfu. R. 1805 připojena ke schwarzenberskému Orlíku. Čtyřkřídlá patrová budova s vnitřním nádvořím poškozena požárem r. 1982, nad vjezdem dochovaná erbovní deska stavitele, po opravě slouží restaurátorské dílně a pro kulturní akce.

Lovecký zámek, který roku 1822 nechal postavit František Josef Bretfeld Chlumčanský, svobodný pán na Kronenburgu. Dnes je objekt nepřístupný, v zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Zámek vznikl přestavbou staršího hradu počátkem 17. stol., tu provedl Rudolf II. Za třicetileté války byl vypálen a poté sloužil jako vězení. R. 1943 zde byl štáb SS, armáda zámek opoustila r. 1997 a 18.6.2005 byl otevřen pro veřejnost.

Zřícenina hradu. Zal. před r. 1390, kdy dobyt král. vojskem jako maj. odboj. šlechtice Markvarta z Vartemberka. Připadl koruně a do r. 1392 není zmiň. V obd. husit. válek maj. Ota z Bergova. Rozbořen jako sídlo lapků r. 1442 či 1447. Poté neobnoven.

Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.

Zaniklá renesanční tvrz přesněji neznámé polohy, jež byla součástí bývalého panského dvora na jihozápadním okraji vsi. Areál dvora je výsledkem barokní výstavby z poč. 18. století a mladších úprav. Není vyloučeno, že menší pozůstatky zdiva tvrze by se mohly ukrývat v konstrukcích východního křídla.

Kdy vznikla zdejší tvrz není známo, poprvé se připomíná až v r. 1638 za hofrychtáře moravského. V letech 1717-1720 ji nechal František Ferdinand Sak z Bohuňovic přebudovat na zámek. Později přestavěn. Koncem 19. stol. sloužil jako kanceláře a byty úředníků, od r. 1947 jako ústav sociální péče.

Zámek byl založen Janem Vlasákem Klusákem z Kostelce v l.1700 až 1702. Zámek byl kolem r. 1723 rozšířen o kapli. V r. 1782 zámek vyhořel. Po r. 1918 by zámek využíván Červeným křížem. Dnes je zde Ústav sociální péče pro postižené muže.

Zámek byl r. 1825 přestavěn bavorským knížetem Bedřichem z Oetingen-Wallersteinu ze starší budovy sloužící jako klášter, později jako rafinérie na třtinový cukr a chemická továrna. Do r. 2009 zde sídlila expozice asijských sbírek Národní galerie.

Terénní zbytky rozlehlého hradu z pol. 13. století, postaven předky pánů z Kunštátu, opuštěn před koncem 14. století, naposledy zmíněn v přídomku r. 1385. Dochován pahorek jádra s okružním valem a příkopem, další příkop s valem před předhradím.

Zámek byl postaven jako náhrada starší tvrze v 18. stol. Dnes je v soukromých rukou a je v rekonstrukci.

Zbytky tvrze z konce 13. století, založené nejspíše pány ze Zbraslavic. Tvrz přestavěna renesančně, po požáru r. 1809 rozebrána a v jejích místech postaveny na starších základech hospodářské budovy. Dochovány zbytky hradeb a sklepy.

Skleněný oltář výtvarnice Vladimíry Tesařové byl r. 2021 umístěn v býv. kostnici u kostela sv. Havla na zbraslavském hřbitově, který se nachází na návrší Havlín. Z bezpečnostních důvodů je možno si jej prohlédnout pouze zamřížovaným okénkem ve vstupu. Oltář je osvětlen.

Hranický kras je od roku 2003 národní přírodní památkou, která nemá u nás obdoby. Jeskyně byly objeveny roku 1912 a první průzkum byl proveden 1913. Roku 1926 byly zpřístupněny pro veřejnost. V letech 2002 – 2005 proběhla v jeskyních velká rekonstrukce.